Planety u hvězd bez těžkých kovů jsou přívětivější pro vznik života

Astronomové používají zvláštní termín „metalicita“, který vyjadřuje obsah chemických prvků těžších než vodík a helium na hvězdách, jimž velmi nepřesně říkají „metals“ („kovy“), přestože se v řadě případů o kovy nejedná. Obecně přitom platí, že hvězdy, které vznikly dříve po Velkém třesku, mají metalicitu nižší.

V rámci nového výzkumu vyšlo najevo, že metalicita má překvapivě těsnou souvislost s možným rozvojem komlexních forem života. Anna Shapirová z německého Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy a její spolupracovníci prostudovali spojitost mezi metalicitou hvězd a ozónovými vrstvami, které by měly chránit potenciálně obyvatelné planety před nebezpečným zářením.

Hvězdy vhodné pro život

Z výsledků vědeckého týmu, které badatelé zveřejnili v časopisu Nature Communications, vyplynulo, že hvězdy s nízkou metalicitou, tedy hvězdy chudší o chemické prvky, sice vyzařují celkově více ultrafialového záření, jsou ale pro případné ozonové vrstvy jejich planet nebezpečné méně než hvězdy s vysokou metalicitou.

Hvězdy s nízkou metalicitou vyzařují více UV-C záření, které vytváří ozonovou vrstvu, než UV-B záření, které ozonovou vrstvu naopak ničí. U hvězd s vyšší metalicitou je tomu naopak. Z toho plyne, že hvězdy s nízkou metalicitou by měly být obecně příznivější pro život pozemského typu.

TIP: Pomůže při hledání mimozemšťanů střídání ročních období na exoplanetách?

Výsledky týmu Shapirové vlastně představují návod pro astronomy, kteří s nejvýkonnějšími teleskopy pátrají v okolním vesmíru po obyvatelných planetách. Ti se nyní mohou zaměřit spíše na hvězdy s nižší metalicitou. Další závěr z tohoto výzkumu je poněkud depresivní. Pokud zjištěné vztahy platí, znamená to, že náš vesmír už možná má nejlepší roky pro vznik života za sebou. Metalicita hvězd totiž během stárnutí vesmíru neustále roste. Jak se zdá, podmínky pro život se budou zhoršovat.