Pírka na sněhu: Které vodní ptáky můžeme spatřit v Česku v zimě?
Každou zimu se u nezamrzlých vodních toků znovu těším na zimování vodních ptáků. Kromě známých druhů k nám ze severu zalétají vzácní zimní hosté a někdy se k nám zatoulají skutečné rarity
Ptačí hlasy a ptačí křídla oživují zasmušilou mlhavou krajinu a přinášejí toužícímu poutníkovi kýžený příslib jara. Pravou pokladnici ornitologických výletů nabízí milovníkům ptactva kontrovezrní vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě. Toto mělké „moře“ pod kulisou Pavlovských vrchů je každou zimu jevištěm fascinujících ptačích představení s početným komparzem.
Od prosince do března je na Nových Mlýnech možné sledovat rozlet desetitisíců divokých husí na jejich oblíbená pastviště – obvykle na severozápad na ozimy k Pasohlávkám, Drnholci a k Pohořelicím.
Zastihneme zde husy běločelé (Anser albifrons) i husy polní (Anser fabalis), poláky kaholky (Aythya marila), hoholy severní (Bucephala clangula), morčáky malé (Megellus albelus) a morčáky velké (Mergus merganser) a samozřejmě i majestátní krále oblohy – orly mořské (Haliaeetus albicilla).
Nečekaní severští hosté
V klidných zátokách zastihnete nejen tisíce kachen divokých (Anas platyrhynchos), ale také stovky nocujících racků bouřních (Larus canus) a bělohlavých (Larus cachinnans). Ve velkých počtech se zde vyskytují i kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) a nabízí se rovněž pozorování severských sov kalousů pustovek (Asio flammeus), které se s oblibou zdržují v rákosinách přímo pod hrázemi nádrží.
Kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) patří k pravidelným zimním návštěvníkům vodních ploch v naší republice. (foto: Shutterstock)
V hejnech vodních ptáků lze v posledních letech sledovat i velmi vzácné hosty z dalekého severu – bernešky rudokrké (Branta ruficollis) a bernešky bělolící (Branta leucopsis). Na sklonku prosince 2012 zaznamenali ornitologové na hladině nádrže u Dolních Věstonic skutečnou raritu – několik potáplic žlutozobých (Gavia adamsii). Ve 20. století byl výskyt těchto severských ptáků pozorován na našich vodách pouze pětkrát.
Sčítání na pěti kontinentech
Každým rokem v lednu vyrazí za vodními ptáky tisíce dobrovolných ornitologů. V přesně určeném zimním víkendu se k vytipovaným rybníkům, přehradám, mokřadům a řekám (v zahraničí k jezerům a k mořskému pobřeží) vydají pozorovatelé ve stovce různých států na pěti kontinentech. Lokalit, kde ptáky sčítají, je přes 20 000. Získají se tak údaje téměř o 200 druzích vodních ptáků, kterých se napočítá přes dvacet milionů!
V Česku probíhá sčítání vodních ptáků už více než padesát let a v průběhu času se na něm podílela řada institucí. V současné době je hlavní koordinační centrum na Katedře ekologie Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a mezinárodní koordinaci zajišťuje Welands International v Nizozemí. Sčítání přináší zajímavé poznatky, které lze využívat při ochraně ptáků.
Hejno hus polních (Anser fabalis). (foto: Shutterstock)
V roce 2013 bylo v Česku na 637 lokalitách napočítáno rekordních 224 860 ptáků 59 druhů. Podle Mgr. Zuzany Musilové, Ph.D., koordinátorky Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice, je nejpočetnějším druhem kachna divoká, dále následují husa běločelá, lyska černá, husa polní a kormorán velký.
Výskyt podle počasí
Myšlenka na sčítání vodních ptáků se zrodila již před druhou světovou válkou v Anglii, zemi ornitologii zaslíbené. Po válce založil malíř a přírodovědec Peter Scott centrum, které koordinovalo sčítání vodních ptáků po celé Evropě. V bývalém Československu se započalo se sčítáním v sezóně 1958/59, ovšem se zaměřením na všechny druhy vodních ptáků až od roku 1966.
Výsledky ukazují, že množství většiny zimujících druhů ptáků na území České republiky se rok co rok zvyšuje. Například zimujících hus je v Evropě každým rokem víc – v současnosti už přes 5 milionů, zatímco v 90. letech 20. stol. jich bylo těsně pod 3 miliony. V mírnějších zimách jich na Novomlýnských nádržích můžeme spatřit několik desítek tisíc! V dosavadní historii sčítání bylo u nás na 1 133 lokalitách zaznamenáno celkově 98 druhů vodních a mokřadních ptáků.
Zkušenost z minulých sčítání jasně prokazuje, jak významně vodní ptáky ovlivňuje počasí. Pokud jsou zimy mírné, zdržuje se na našich vodách více racků, volavek, kachen kopřivek obecných, lžičáků pestrých atd. Za tuhých zim napočítají ornitologové víc labutí velkých, skorců vodních a severských druhů kachen, například morčáků velkých a hoholů severních.
Kam za vodními ptáky
Na nezamrzlé toky – řeky a vodní nádrže. Do tlumoku přibalte kromě kvalitního dalekohledu i notnou dávku trpělivosti; hodí se i praktická určovací příručka.
Vyhlášenou lokalitou jsou Novomlýnské nádrže na jižní Moravě. Ornitologicky nesmírně významná je i vodní nádrž Nechranice a Ohře, která leží ve srážkovém stínu Krušných hor – zde je možné od podzimu až do konce zimy pozorovat většinu u nás zimujících druhů vodních ptáků, včetně těch nejvzácnějších. Oblast je jedním ze dvou nejvýznamnějších volně přístupných zimovišť vodních ptáků v Česku. Významnými zimovišti je i řada rybníků v jižních Čechách a říční toky – např. Vltava v Praze, Labe, Svratka v Brně atd.
TIP: Kde spatřit a čím rozhodně (ne)krmit vodní ptáky v zimě
Na Svratce v Brně budete mít možnost mezi lávkou v Jundrově a Poříčím sledovat nejpočetnější populaci rozkošných kachniček mandarinských (Aix galericulata) v Česku. Populace vznikla únikem mladých ptáků ze zajetí, postupně se však rozmnožuje divoce na svobodě a prokazuje se jako životaschopná.
