Ozvěny studené války: Jaderné testy dnes pomáhají ochraně zvířat
Testování jaderných zbraní v 50. a 60. letech má i své pozitivní využití. Vědci jsou totiž díky němu schopni měřit množství radiouhlíku v rozích, klech, kopytech, nehtech, vlasech i zubech zvířat a určit, kdy se které zvíře narodilo nebo pošlo.
Informace o množství radiouhlíku v dané tkáni je klíčová v boji proti pytláctví, a to především u slonů, nosorožců a hrochů. Metoda je založena na porovnávání množství radiouhlíku v dané tkáni s kolísavou křivkou představující množství radiouhlíku v atmosféře vzniklého testováním atomových bomb. Objev by mohl do značné míry zamezit například nelegálnímu obchodu se slonovinou, který pomalu ale jistě vyhlazuje africké slony.
„Tento nezákonný obchod vydělává ročně miliony dolarů,“ říká geochemik Thure Cerling z University of Utah. „Odkud konkrétní materiál pochází? Z nedávno uloveného zvířete nebo z nějakého vládního skladu? To jsou důležité otázky, kterými vždy začíná vyšetřování.“
TIP: Vyčenichat bílé zlato aneb Český pes bojuje proti lovcům slonů
Všichni živočichové žijící v dnešní době, včetně člověka, mají ve svých tkáních radiouhlík pocházející z testování jaderných zbraní během studené války. Záření se totiž dostalo z životního prostředí do potravního řetězce a odtud do všech živých organismů.
