Ostrovy křídového moře: Pozůstatky pravěku na českém území

Představa mořských ostrovů nám suchozemcům silně zavání exotikou. Přestože dnes musíme k moři cestovat, byla období, kdy moře bylo i na našem území. Asi nejznámější geologickou epochou, během níž se k nám moře rozšířilo, bylo období křídy na konci druhohor. V té době k nám od severu zasahovalo teplé a mělké křídové moře. 

Zbytky po někdejších horninách

Nejpozoruhodnější místa, kde dnes najdete pozůstatky po křídovém moři, jsou tam, kde někdejší příboj narážel do skal. U pobřeží, ostatně jako i v současných mořích, nejvíc kypěl život. Právě takovými místy byly ostrovy a putování po ostrovech tehdejšího křídového moře můžete začít jen několik kilometrů severozápadně od středočeského města Kolína.

U vesnice Nová Ves objevíte jedno z mnoha míst, kde vyčníval ostrov v tehdejším moři. Kousek za posledními domy při silnici na Velim narazíte na starý opuštěný lom. Těleso křídového ostrova tvořené migmatity a rulami odtud bohužel zmizelo a zůstal jen okolní usazený materiál, ale i ten obsahuje velké množství zkamenělých organismů z tehdejšího moře. Nejběžnější z nich jsou na této lokalitě živočišné houby a ježovky, tedy přesněji jejich zkamenělé ostny. 

U ostrova žraloků

Jen necelý kilometr severozápadně od prvního jmenovaného místa u vesnice Velim je další zajímavá lokalita. I tady vyčníval ostrov a i zde je většina tělesa ostrova vytěžena, neboť byla tvořena kvalitními horninami. Také zde zbyly okolní sedimenty s hojnými zkamenělinami.

Mimo živočišných hub a ostnů z ježovek dodnes můžete najít například žraločí zuby. Pokud byste čekali zuby obřích rozměrů, budete zklamáni. Většina tehdejších žraloků byli zástupci menších druhů a dosahovali velikosti maximálně dvou metrů. Další části koster kromě zubů zde samozřejmě nenajdete. Žraloci totiž mají chrupavčitou kostru, která zubu času neodolá. Maximálně ještě můžete narazit na takzvané koprolity, což jsou zkamenělé výkaly.

Ostrov mezi poli a Skalka

Na prohlídku dalších ostrovů je potřeba přesunout se do okolí středočeského města Čáslavi, kde najdete další místa, kde z křídového moře vyčnívala pevnina. Asi nejznámějším místem je Kamajka u Chotusic. Jestliže se vydáte z vesnice Chotusice, známé dnes spíše vojenským letištěm, severozápadním směrem, asi po dvou kilometrech uprostřed polí narazíte na ostrůvek zeleně v okolní zemědělsky obdělávané krajině. I tady se nachází bývalý lom, kde se kdysi těžily ruly kutnohorského krystalinika a právě v prohlubních hornin se ukládaly příbojové sedimenty, obsahující velké množství zkamenělin mořských mlžů, plžů, korýšů, lilijic, ostnokožců, mořských hub, mechovek, ramenonožců a samozřejmě i žraločích zubů.

Dalším místem našeho putování je Skalka u Žehušic, kde také najdete opuštěné jámové lomy, zarostlé smíšeným lesem. Lokalita se nachází při pravé straně silnice ze Žehušic do Rohozce. Skalní podloží zde tvoří metamorfované horniny kutnohorského krystalinika a i tady se v prohlubních na povrchu těchto hornin ukládaly usazeniny obsahující žraločí zuby, úlomky ústřic, stonky lilijic, ostny ježovek, mořské mlže a další typické zástupce organismů křídového moře. 

Ostrovy zeleně

Poslední lokalitou, na jejíž návštěvu vás zveme, je Starkočský lom. Další jámový lom leží severně od hlavní silnice z Čáslavi do Chrudimi, asi 400 metrů od odbočky na Starkoč. Na této lokalitě se nachází korál Isis miranda a houba Gribrospondia, kterou jinde v České republice nenajdeme.

TIP: Vody Králického Sněžníku: „Trojmoří“ na střeše Evropy

Většina ostrovů z období křídového moře je dnes z velké části vytěžená. Na jejich místě ale zůstávají prohlubně, v nichž se hromadí voda, což je ideální prostředí pro organismy, které jinak v intenzivně obdělávané zemědělské krajině nemají místo. Takže i v současnosti jsou tyto lokality stále ostrovy. Nikoli už místa obklopená mořem, ale ostrovy zeleně v okolní intenzivně obdělávané krajině. Právě tento faktor byl jedním z hlavních důvodů, proč byla tato místa vyhlášena jako chráněná území.