Operace Rudovous (1): Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz
Když leningradští a moskevští žáci v sobotu 22. června 1941 brzy ráno vyrazili jako obvykle pozdravit svítání, miliony vojáků Osy právě překračovaly hranice SSSR. Útok nacistického Německa a jeho spojenců na Sovětský svaz začal. Co mu předcházelo?
Myšlenka útoku na východ nebyla mezi čelnými představiteli nacistického Německa žádnou novinkou. Adolf Hitler nastínil jeho nutnost již ve své knize Mein Kampf, vydané v roce 1925. Uvádí zde, že Německo je stejně jako před šesti sty lety předurčeno táhnout na východ, ukončit „vládu Židů na východě“, a tím i samotnou existenci sovětského státu.
Nedílnou součást nacistické ideologie tvořily úvahy o likvidaci, deportaci či zotročení Slovanů a následném zabrání jimi obývaného území. Kvůli špatným vztahům a ideologickým konfliktům mezi nacistickou třetí říší a komunistickým Sovětským svazem ve 30. letech považovali mezinárodní pozorovatelé válku mezi nimi za nevyhnutelnou. Nacistické Německo mělo podle jejich představ na SSSR zaútočit přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Předpokládali, že kontrola Baltského moře Hitlera uspokojí a že nebude opakovat Napoleonovu chybu a na Moskvu nepotáhne.
Schyluje se k válce
Celý svět proto překvapilo, když dva nesmiřitelní ideologičtí soupeři našli shodu a podepsali 23. srpna 1939 v Moskvě pakt o neútočení. Ten smluvní strany zavazoval k tomu, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nepřipojí se k alianci vzniklé proti druhé straně. Mimo veřejné části obsahovala smlouva i tajné
dodatky, které začaly vycházet najevo již 17. září 1939, kdy se Sovětský svaz připojil k nacistickému útoku na Polsko. V roce 1940 podepsaly oba státy obchodní dohody o výměně německého vojenského vybavení za sovětské suroviny, které nacistický režim potřeboval k válečným tažením v Evropě. Okamžitě po kapitulaci Francie v červnu 1940 zaměřil Hitler svoji pozornost na východ. O svém záměru napadnout Sovětský svaz informoval 31. července 1940 také vrchní velení branné moci. Při přípravě bojových plánů vycházeli němečtí generálové z již dříve uskutečněných pokusů o invazi do Ruska.
Po jejich zhodnocení jim vyvstaly tři hlavní cíle útoku. Prvním bylo bývalé hlavní město Leningrad, který představoval sovětskou bránu do Evropy. Z ekonomického hlediska nabývala velké důležitosti Ukrajina. Ovládnutí této úrodné a bohaté oblasti by znamenalo také přístup k ropným polím u Kaspického moře. Třetím bylo hlavní město Moskva, správní centrum a nejdůležitější komunikační uzel.
Dokončení: Operace Rudovous (2): Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz
Finální rozhodnutí o útoku na Sovětský svaz učinil Adolf Hitler v listopadu 1940, krátce před návštěvou sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v Berlíně. Hitler rozkázal Vrchnímu velitelství Wehrmachtu, aby naplánovalo začátek východního tažení na 1. května 1941. Podle výpovědi Wilhelma Keitela během norimberského procesu „Hitler považoval konfrontaci s Ruskem za nevyhnutelnou.“