Odpor vůči režimu, sex a násilí: Biskup Gebhart si s morálkou hlavu nelámal
Odpor vůči režimu, sex a násilí. Středověk nebyl dobou politické korektnosti, alespoň od příslušníků duchovního stavu se však očekávala určitá morálka. Gebhart, vlastním jménem Jaromír, se však omezovat odmítl. Ctihodný biskup rebeloval, užíval si žen a proti svým oponentům neváhal použít jakéhokoliv násilí
Jaromír se narodil okolo roku 1040 knížeti Břetislavu I. a jeho kdysi vlastnoručně unesené manželce Jitce ze Svinibrodu. Byl v pořadí jejich čtvrtým synem. Otec v předtuše problémů, jaké by čtyři mladí ambiciózní muži mohli v zemi napáchat, určil Jaromírovi duchovní kariéru. Léta plynula, vládcové se střídali a Jaromír studoval a cestoval. Po nástupu bratra Vratislava na trůn uháněl mladý kněžic zpátky do Čech v naději, že nový kníže se s ním o své území bratrsky rozdělí. Vždyť i jeho dva sourozenci Ota a Konrád získali každý půlku Moravy. Plán stejně hezký jako nereálný.
Vratislavovi se z ciziny vrátil inteligentní, vzdělaný a mocichtivý konkurent, a to se mu příliš nezamlouvalo. Než se tedy chudák Jaromír stačil ve své domovině pořádně rozkoukat, byl proti svým silným protestům vyholen, vysvěcen na jáhna a zcela zbaven jakýchkoliv šancí na světský život. Jak ovšem píše Kosmas ve své kronice, Jaromír si „liboval více v radostech světských a skutcích rytířských“ o náručích ženských ani nemluvě. Výkon povolání jáhna mu začalo velice brzy lézt na nervy. Raději tedy „odhodil neslavně štít svaté víry, pohrdl milostí, jíž nabyl vkládáním rukou, vzal válečnický pás“ a utekl do Polska na dvůr krále Boleslava II. Tam žil několik let ve velkém stylu, prý se dokonce i (snad omylem) oženil.
Biskup Gebhart přichází
Po smrti stávajícího biskupa Šebíře v roce 1067 se vrátil do Čech a požadoval od bratra pražské biskupství, které mu otec slíbil. To se ovšem knížeti Vratislavovi příliš nelíbilo. Už jednou se pokusil omezit vliv církve tím, že decentralizoval její působení a založil v roce 1063 druhé biskupství v Olomouci.
Vliv svého bratra se zase pokusil omezit tím, že ho odsunul do církve. Bál se ovšem, že kombinace obou vlivů by pro jeho vládu znamenala katastrofu a udělit pražské biskupství Jaromírovi odmítl. Tehdy se ovšem za Jaromíra postavili zbývající, na Moravu odsunutí, bratři a také část českých pánů. Vratislav si tak musel vybrat mezi dvěma pohromami a rozhodl se pro tu zdánlivě menší. Jaromír byl 30. června vysvěcen v Mohuči arcibiskupem Siegfiredem a přijal církevní jméno Gebhart.
Nejmocnější v zemi
Gebhart se konečně dostal k moci. Stal se druhým nejvýznamnějším činitelem v přemyslovském státu, ani to mu však nestačilo. Chtěl získat prvenství. Prvním krokem k naplnění tohoto plánu bylo odstranění Vratislavových lidí z významných církevních postů. Místo nich dosadil své věrné. Největší překážku v cestě k moci však pro Gebharta představovalo Vratislavovo předvídavé opatření rozdělit církevní vliv do dvou diecézí. Nakonec se rozhodl problém vyřešit způsobem sobě vlastním – rychle, impulzivně a jakkoliv, jen ne mírumilovně.
Přijel do Olomouce, kde ho chudák tamější biskup Jan vítal slovy „Kdybych věděl, že přijedeš, byl bych ti připravil biskupskou krmičku.“ Krmička byla ale to poslední, co by Gebharta zajímalo. „Zapomenuv na svaté svěcení, nedbaje lidskosti, vyzdvihl ten zuřivý host (tak jako levhart popadne zajíčka nebo lev beránka) oběma rukama svého bratra biskoupka za vlasy do výše a hodil jím jako otepí o podlahu,“ píše Kosmas ve své kronice.
Když Jan poslal k papeži vzkaz se stížností na chování bratra Gebharta, zbil bratr Gebhart i posla. Tomu dal navíc i uříznout nos. Komplikovaná jednání pomohla vyřešit až Janova smrt v roce. Gebhart, si nakonec zrušení olomouckého biskupství přece jen vymohl.
TIP: Přemyslovské dědictví: Kdo nahradil prvního českého krále Vratislava II.?
Tím se ale spory v rodě Přemyslovců nevyřešily. V roce sice 1085 položil Gebhart Vratislavovi na hlavu královskou korunu, poslušnost ale nadále odmítal. „(Vratislav) chce panovati a vynikati, (Jaromír) nechce jeho rozkazů poslouchati, nýbrž se přiznává poddanstvím toliko k císaři, od něhož přijal biskupství,“ píše Kosmas ve své kronice.
Vratislav, sebejistý novou královskou pozicí, se rozhodl zasadit vzpurnému bratrovi poslední ránu – v roce 1088 znovuobnovil olomoucké biskupství. Že šlo o ránu skutečně osudovou, se ukázalo o několik měsíců později. Gebhart si jel na bratra stěžovat k papeži a cestou na návštěvě u uherského krále Ladislava I. zemřel.
