Odborníci jsou zneklidněni úmrtím dívky v Kambodži na ptačí chřipku
Smrt mladé dívky v Kambodži a infekce jejího otce chřipkovým virem H5N1 vyvolávají obavy mezi odborníky. Zatím ale neexistuje žádný důkaz, že došlo k přenosu viru z člověka na člověka.
Ptačí chřipka, tedy primárně infekce ptáků, vyvolaná chřipkovými viry skupiny A, patří k onemocněním, o nichž víme a velmi pozorně je sledujeme, i když právě neprobíhá jejich velká epidemie. Mezi ostře sledované podtypy ptačí chřipky náleží virus H5N1, který je u ptáků velmi nakažlivý a smrtící a ve vzácných případech (zejména při těsném kontaktu s nakaženými ptáky) může dojít i k přenosu na člověka.
Ptačí hrozba
Světová zdravotnická organizace (WHO) a místní úřady v Kambodži v těchto dnech potvrdily v této zemi dva případy přenosu ptačí chřipky H5N1 na člověka. Jedním z nakažených byla jedenáctiletá dívka, která této nemoci bohužel podlehla. Zároveň jde o první případy této chřipky u lidí v Kambodži za posledních 9 let.
Případ je znepokojující hned z několika důvodů – virus H5N1 se sice může přenášet na člověka, jde ale o poměrně vzácné případy, které často mají společného jmenovatele ve velmi blízkém kontaktu nakažených lidí s infikovanými ptáky. Podivné ale je, že nakaženým byl i otec zemřelé dívky, což by mohlo naznačovat, že došlo k přenosu viru z člověka na člověka. Až doposud ale není známý jediný případ takového přenosu. Všichni nakažení byli doposud infikováni nemocným zvířetem.
Není důvod k panice
Experti v tomto případě ale dodávají, že i když je přístup WHO chvályhodný a opatrnost je rozhodně na místě, doposud nic nenasvědčuje tomu, že by se virus H5N1 nějak významně adaptoval na lidské hostitele.
Jde každopádně o další varování v řadě – na konci loňského roku odborníci zaznamenali nákazu virem H5N1 v chovu norků ve Španělsku. Následná sekvenace viru ukázala, že virus získal nejméně jednu mutaci, která mu pomáhá při šíření mezi savci. Konkrétně šlo o mutaci genu T271A, o které se ví, že pomáhá viru H5N1 lépe se množit v savčích tkáních.
TIP: Ve Velké Británii odhalili vzácný přenos ptačí chřipky H5N1 na člověka
Podle profesora Jamese Wooda, vedoucího katedry veterinární medicíny na Cambridgeské univerzitě, ale v současné době neexistují žádné známky dramatického růstu počtu úmrtí u lidí v souvislosti s virem H5N1, navzdory množícím se ptačím epidemiím. Podobné stanovisko zastává i Jonathan Ball, profesor molekulární virologie na Nottinghamské univerzitě, podle kterého je pravděpodobnost přenosu viru H5N1 z člověka na člověka jen velmi nízká. Oba odborníci se ale shodují, že je situaci třeba pečlivě monitorovat a maximalizovat naše snahy o snížení počtu infekcí.
Ptačí mor
Ptačí chřipku, která je známá již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1 byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. Ten je pro ptáky nebezepčný tím, že se umí skvěle navázat na receptory v jejich horních cestách dýchacích. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Podle (neúplných) statistik WHO bylo za posledních 20 let na celém světě zaznamenáno 868 případů nákazy lidí virem H5N1, z nichž bylo 457 smrtelných. Řada lidí ale mohla do kontaktu s virem přijít, aniž by jim způsobil vážnou újmu. Skutečná letalita viru H5N1 u člověka je tak v tuto chvíli neznámá.
