Od počátku věků: Pekelný měsíc Io soptí už 4,5 miliardy let
Pozorování sloučenin chloru a síry radioteleskopy soustavy ALMA ukazují, že vulkány na Jupiterově měsíci Io jsou aktivní prakticky od počátku Sluneční soustavy.
Jupiterův měsíc Io je naprosto výjimečný svým vulkanismem. Ve skutečnosti jde o nejvíce soptící těleso Sluneční soustavy. Vědci o tom vědí už dlouho. Vulkanismus Io pohánějí gravitační vlivy Jupiteru, a také jeho dalších měsíců, především Ganymedu a Europy. Až doposud ale nebylo jasné, jak dlouho vlastně tento unikátní měsíc soptí.
Tým geologů a planetárních vědců NASA a dalších amerických výzkumných institucí, který vedla Katherine de Kleerová z Caltechu, přinesl důkaz, že měsíc Io soptí vlastně nejdelší možnou dobu – tedy od svého vzniku na počátku Sluneční soustavy. Zjištění vychází z pozorování soustavou radioteleskopů ALMA v Chile.
Historie soptění Io
Vědci se zaměřili se na data, která se týkala izotopů chloru a izotopů síry. Ukázalo se, že molekuly s chlórem i se sírou jsou v atmosféře Io zastoupeny mnohem více, než v atmosférách jiných planet a měsíců Sluneční soustavy, což se dalo čekat vzhledem k vulkanické povaze pekelného měsíce.
Zároveň vědci analyzovali poměry izotopů chloru v molekulách chloridu sodného a chloridu draselného, společně s poměry izotopů síry v molekulách oxidu siřičitého a oxidu sirnatého. Z těchto analýz vyplynulo, že naprostá většina sloučenin síry i chlóru, uvolněných při vulkanických erupcích, zmizela do vesmíru.
Jak vyplývá ze studie, kterou uveřejnil vědecký časopis Science, podle výsledků analýz probíhá na měsíci Io nepřetržité soptění. Velmi pravděpodobně soptí prakticky po celou dobu, tedy přibližně 4,5 miliardy let. Vědci hodlají historii měsíce Io zkoumat dál. Zajímá je, zda před spuštěním nepřetržitého soptění měsíc Io neprošel krátkým chladným obdobím.
