Od brýlí po vodní filtry: 5 méně známých vynálezů, za které vděčíme NASA
Program americké vesmírné agentury NASA nedokázal „pouze“ dostat člověka na Měsíc. Do značné míry se také podílí na zlepšování života na Zemi: Pijeme díky němu čistší vodu, lépe se nám sedí i spí a lékaři mohou vrátit ztracený smysl neslyšícím
Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.
Kochleární implantát
kdy: 1977 | kdo: Adam Kissiah ml.
Kochleární implantát, tedy elektronické zařízení zaváděné do vnitřního ucha, které neslyšícímu dokáže zprostředkovat sluchové vjemy, nevymyslel Adam Kissiah ml. Prvenství si připsal doktor William House. Vědec NASA se však zasadil o modernizaci zařízení a jeho propojení s kosmickými technologiemi. Sám špatně slyšel a nevyhovovalo mu, jak fungují klasická naslouchátka. Bez lékařských znalostí, pouze na základě samostudia, proto navrhl a ve spolupráci se společností BioStim sestrojil implantát, který lidem pomáhá dodnes. Firma již sice zanikla, patentovanou technologii však převzala řada dalších.
Záchranářské nůžky
kdy: 1994 | kdo: Hi-Shear Technology Corporation, hasiči a NASA
Člověku zaklíněnému ve voze po autonehodě může hluk a lomoz masivních hydraulických nůžek, jimiž jej musejí hasiči „vystříhat“, ještě přitížit. Záchranáři spolu s firmou Hi-Shear Technology Corporation a NASA proto přišli s konceptem vyprošťovacího zařízení, které funguje na základě stejné technologie, jejíž pomocí se raketoplány oddělovaly od svého nosiče. Místo hydraulických motorů tak nůžky pohánějí drobné pyrotechnické nálože uložené přímo v těle nástroje, který je tudíž lehčí, menší a také tišší.
Paměťová pěna
kdy: 1966 | kdo: Charles Yost
V 60. letech 20. století hledal Charles Yost pro NASA materiál pro polstrování sedaček, který by v případě havárie absorboval maximum energie a zvýšil šance posádky na přežití. Jeho průlomovým objevem se stala umělohmotná pěna, která dokázala vstřebat náraz a posléze se pomalu vracela do původního stavu. Nakonec se zjistilo, že vynález nejen zajišťuje bezpečí pasažérů, ale také pomáhá lépe rozložit váhu, tudíž se na něm pohodlněji sedí. V roce 1967 založil Yost společnost Dynamic Systems na výrobu pěny, jejíž „pružinový efekt“ od té doby pronikl do mnoha odvětví: Mimo jiné z ní vznikají polštáře či vycpávky do přileb.
Vodní filtry
kdy: 70. léta 20. století | kdo: NASA, Umpqua Research Company
K dlouhodobému pobytu ve vesmíru potřebují astronauti mimo jiné vodu, kterou však není efektivní do kosmu ve velkém dopravovat. NASA proto navrhla systém filtrace H2O: Vznikl ve spolupráci s oregonskou společností Umpqua Research Company a v počátcích využíval hlavně jód. Řešení se nakonec rozšířilo i mimo orbitu a vydláždilo cestu mnoha novodobým čističkám. Později našla NASA odpověď také na otázku, jak ve vesmíru účinně proměňovat na životadárnou tekutinu lidskou moč.
Mnoho lidí považuje lety do vesmíru – přes všechny velké úspěchy 20. i 21. století – za zbytečně vyhozené peníze. Ve skutečnosti však technologie používané v kosmu často najdou uplatnění i v...