Obrácené role predátorů: Když si lovci vymění role s kořistí

U šelem je často velmi obtížné jednoznačně určit, kdo koho loví. Záleží na okolnostech. Například liška obecná (Vulpes vulpes) je s to zabít a sežrat mláďata jezevce lesního (Meles meles). A naopak, jezevec nemá žádný problém pochutnat si na liščatech, které rodiče ponechali osamocená v noře. Dospělí jezevci a lišky se ale raději jeden druhému vyhnou.

Příležitost chycená za pačesy

Záměna rolí lovce a kořisti může být jen důsledkem využití naskytnuté příležitosti. Dravý roztoč savenka druhu Amblyseius degenerans loví úspěšně třásněnky (Terebrantia). Zemědělci a zahradníci dokonce tohoto roztoče používají k hubení třásněnek, které škodí na rostlinách. Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis) však není úplně bezbranná a vrací savence úder tím, že požírá její vajíčka.

TIP: Ropucha zelená a larva pestřelce aneb Když je z lovce kořist

Na nakladených vajíčcích roztoče hodují i larvy třásněnek. Třásněnky tak zabíjejí dvě mouchy jednou ranou. Obohatí si jídelníček o vydatný zdroj živin a zároveň likvidují už „v kolébce“ jednoho ze svých úhlavních nepřátel. V tomto případě je záměna rolí mezi lovcem a kořistí usnadněna tím, že vajíčka jsou ve srovnání s dospělým roztočem maličká a bezbranná. V případě obojživelníků a larev pestřeců ale nelze kořist považovat za bezbrannou. Ropuchy, skokani, rosničky, mloci i čolci si s jinými brouky a jejich larvami, včetně mnoha druhů střevlíků, hravě poradí.

Úspěšná přesilovka

Někdy se kořist dokáže ubránit díky přesile. Roztoči svilušky druhu Schizotetranychus celarius čelí útokům dravého roztoče Typhlodromus bambusae. Predátor ale musí velmi pečlivě posuzovat své možnosti při útoku na svilušky, které se zdržují v blízkosti nakladených vajíček nebo vyvíjejících se mladých jedinců. Rodiče se totiž dokážou semknout do obranného šiku a podniknout protiútok.

Trojice sviluščích tatínků si poradí s útočícím roztočem až v 80 % případů. Matky tak zdatné nejsou. Pokud se ale u potomstva pohybuje aspoň osm samiček, pak jsou s to společným úsilím zabít třetinu všech útočníků. V tomto případě zahubí kořist velmi nebezpečného predátora, ale těžko lze hovořit o lovu. Svilušky se živí šťávou z listů rostlin a zabitého dravého roztoče nežerou.

Pod záštitou bodyguardů

V některých případech potřebuje kořist ke zdolání predátora pomocníky z řad cizího živočišného druhu. Jihoafrické langusty Jasus lalandii si často pochutnávají na plžích surmovkách Barnupena papyracea. Některé surmovky si ale pořídily zdatné bodyguardy. Na jejich ulitách se přichytili kolonie mechovců Alcyonidium nodosum a ty zpevnily stěnu plžovy schránky. Navíc vylučují mechovci do vody chemické látky, které langusty odpuzují a od útoku je spolehlivě odradí.

Surmovky se však nespokojily s tím, že mají od langust klid. Pod ochranou mechovců tyto jinak pro ně nebezpečné korýše úspěšně loví. Mořské dno u dvou velmi blízkých jihoafrických ostrovů má díky tomu dva zcela odlišné ekosystémy. U ostrova Malgas žijí surmovky pod ostrahou mechovců jen vzácně. Langusty jsou tu hojné a likvidují jak surmovky tak i další živočichy včetně býložravých mlžů. Díky tomu je dno hustě porostlé vodními řasami a chaluhami. Surmovky žijící u nedalekého ostrůvku Marcus využívají mechovce velmi hojně. Langusty jsou u ostrova vzácností, a proto se tu daří býložravým mlžům. Ti stačí řasy a chaluhy průběžně spásat a jejich porosty jsou jen řídké.