Slunce je krásným zástupcem celé třídy kosmických objektů – hvězd neboli stálic. Přesto žádná hvězda není stálá v pravém slova smyslu. Jejich proměny však v drtivé většině probíhají na mnohem delších časových škálách, než je lidský život, proto nám připadají stabilní. A Slunce netvoří výjimku.
TIP: Tajemné Slunce: Nevyzpytatelný vládce Země
Jeho poloměr postupně roste, neboť se naše hvězda proměňuje uvnitř. „Spalováním“ vodíku vzniká helium, a zvyšuje se tak průměrná molekulová hmotnost sluneční směsi v jádře. Narůstá tedy teplota a spolu s ní i celkový energetický výkon termojaderných reakcí. Roste tlak záření a Slunce se velmi pomalu rozpíná: Před 4,5 miliardy let mělo asi 70 % současného rozměru, během příštích 7,5 miliardy roků však expanduje na více než 200násobek dnešní velikosti a pohltí Merkur, Venuši i Zemi.
