Objev zvláštní horniny na Marsu ukazuje na divoké vulkanické erupce

Jedním z hlavních cílů misí orbitálních sond a roverů na rudé planetě je odhalení její historie. Zajímá nás, jak Mars vznikl, jak se utvářel v průběhu historie a samozřejmě také to, zda tam někdy existoval život. Jedním z významných faktorů, které tvarovaly dnešní podobu Marsu, byl podle všeho vulkanismus.

Tým odborníků, který vedl planetární geolog Steve Ruff z Arizonské státní univerzity, analyzoval data týkající se hornin z několika misí k rudé planetě. Vědci dospěli k názoru, že zvláštní horninou bohatou na olivín, na kterou narazil rover Spirit v kráteru Gusev a nedávno rovněž rover Perseverance v kráteru Jezero, je ignimbrit. Je to vůbec poprvé, kdy někdo z vědců přišel s tezí o ignimbritu.

Pozůstatek pyroklastických proudů

Ignimbrity známe i Země, například v oblasti supervulkánu v Yellowstone se vyskytují coby pozůstatky brutálních a divokých sopečných erupcí. Jde ve své podstatě o spečené vyvřeliny, které vznikly při usazení pyroklastických proudů. Pokud se vědci nemýlí a objevenou horninou je skutečně ignimbrit, zřejmě na Marsu docházelo ke kataklyzmickým sopečným erupcím z velkých vulkanických kalder. Znamenalo by to, že minulost Marsu byla podstatně divočejší, než jsme si doposud mysleli.

TIP: Ismenia Patera na Marsu: Jde o impaktní kráter nebo dávný supervulkán?

Zmíněné horniny v kráterech Gusev a Jezero obsahují nejvíc olivínu ze všech hornin, které jsme zatím na rudé planetě zkoumali. Jde ale o dost vzdálené lokality a nikdo doposud nezkoumal podobnosti v jejich složení a struktuře. Výzkum amerických geologů nyní ukazuje, že obě nalezené horniny mají hodně společného a že zřejmě vznikly velmi podobným způsobem, při dramatických sopečných erupcích.