Objekty Sluneční soustavy by mohla zkoumat hejna solárních plachetnic

Během uplynulých desetiletí jsme prozkoumali řadu objektů Sluneční soustavy. Vše začalo Měsícem, v následujících desetiletích jsme vyslali sondy k Merkuru, Venuši, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu, a dokonce i ke vzdálenému Plutu. Prozkoumali jsme také některé objekty hlavního pásu planetek včetně několika komet.

Jde o úctyhodný seznam, stále existuje celá řada míst, která jsme zatím zblízka neviděli. Současné metody průzkumu Sluneční soustavy nejsou jinak zvlášť efektivní – sondy jsou drahé a jejich působnost je omezená na jeden nebo jen několik málo vybraných objektů. Vědci proto navrhují vyzkoušet i jiné přístupy.

Jedním z nich je program BLISS (Berkeley Low-cost Interplanetary Solar Sail), který hodlá zkoumat Sluneční soustavu s využitím velkých hejn levných a malých solárních plachetnic. Takové sondy nepotřebují žádné motory ani palivo. Ve vesmíru se rozloží do podoby plachty a o pohon se postará tlak slunečního záření. Detaily o programu BLISS nedávno zveřejnil odborný časopis Acta Astronautica.

Hejna plachetnic

Alexander Alvara z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že by malé solární plachetnice mohly přinést potřebný zvrat v průzkumu blízkého vesmíru. Jedna taková sonda by vážila jen asi 10 gramů a jejich výrobu a provoz by zvládly již dnes existující technologie. Díky misím demonstračních cubesatů LightSail víme, že technologie solárních plachetnic opravdu funguje. Přestože se těmto sondám říká „plachetnice“, ve skutečnosti nevyužívají sluneční vítr, tedy proud elektricky nabitých částic tryskající od Slunce, nýbrž tlak slunečního záření. 

TIP: Na mezihvězdné objekty bude číhat flotila solárních plachetnic

Vznik programu BLISS byl motivovaný především snahou o průzkum blízkozemních planetek. Ty se pohybují v blízkosti naší planety a je v našem životním zájmu, abychom o nich věděli co nejvíce. Hejna malých solárních plachetnic by nám s jejich výzkumem mohla významně pomoci.