Nový výzkum zubních buněk by mohl vést k vývoji živých zubních výplní
Nová studie naznačuje, jakým způsobem by si lidské tělo mohlo opravovat zubní sklovinu a poškozené zuby zacelovat „živými výplněmi“
Lidské tělo si řadu poranění a poškození dokáže opravit samo. Pokud jde ale o zuby, máme smůlu. Zuby přitom potřebujeme každý den. Jsou sice velmi odolné, nevydrží ale všechno, a pokud dojde k poškození zubní skloviny, nejtvrdšího materiálu v lidském těle, samovolně se už nikdy nezahojí.
Nyní se ale zdá, že se i v tomto směru blýská na lepší časy. Odborníci americké Washingtonské univerzity v Seattlu vypěstovali v laboratoři zubní organoidy – tedy jakési „minizuby“, které vytvářejí proteiny zodpovědné za produkci skloviny. Mohl by to být první krok k vývoji „živých zubních výplní“, které by zubaři mohli poskytnout pacientům, případně i k pěstování kompletních náhradních zubů.
Recept na sklovinu
Hannele Ruohola-Bakerová a její kolegové hledají nové metody regenerace zubní skloviny. Svou pozornost vědci soustředili na ameloblasty, což jsou buňky, které vytvářejí zubní sklovinu během zárodečného vývoje zubů. Jakmile je zubní sklovina dokončena a dosáhne své maximální tloušťky a struktury, ameloblasty postupně zanikají. Později poškozenou sklovinu tak už nemá co opravit.
Vědci použili speciální metodu čtení sekvencí RNA v jednotlivých buňkách (sci-RNA-seq, Single-cell combinatorial indexing RNA sequencing), s jejíž pomocí sledovali u rostoucích zubů aktivaci klíčových genů zubních buněk, především pokud jde o zmíněné ameloblasty. Výzkum týmu Washingtonské univerzity publikoval vědecký časopis Developmental Cell.
Badatelé tímto způsobem získali recept na vytvoření ameloblastů z kmenových buněk pomocí série aktivací genů. Následně pak tento recept použili k pěstování laboratorních „minizubů“, které jsou strukturou podobné zárodkům lidských zubů. Obsahují ameloblasty, které vyrábějí důležité proteiny ameloblastin, amelogenin a enamelin. Tyto proteiny dohromady vytvářejí matrici, která mineralizuje do struktury velmi podobné zubní sklovině.
TIP: Bojíte se o zubní kanálky? Časem vám vypěstují nové!
„Toto je první krok k našemu dlouhodobému cíli, kterým je vývoj léčby založené na kmenových buňkách, k opravě poškozených zubů a obnově těch ztracených,“ vysvětluje profesor Hai Zhang z Fakulty zubního lékařství v Seattlu a jeden ze spoluautorů studie.