Nové dobrodružství: Do přistání evropské sondy na Marsu zbývá přesně týden
Posledních sedm dnů zbývá evropskému modulu Schiaparelli do přistání na povrchu rudé planety
Nový marsovský experiment ze Země odstartoval v polovině března z kazašského kosmodromu Bajkonur. Do vesmíru jej vynesla ruská raketa Proton-M. Kromě výsadkového modulu nesla raketa také druhou část experimentu - družici TGO (Trace Gas Orbiter), která má působit na oběžné dráze Marsu až do roku 2022.
Úkolem přistávacího modulu Schiaparelli je ověřit kritické technologie, které mají demonstrovat evropskou schopnost provést řízené přistání na Marsu. Družice TGO má za úkol studovat atmosférické plyny potenciálně spojené s dnešní biologickou či geologickou aktivitou rudé planety.
Jak bude vypadat přistání
Podle plánu má dojít k oddělení přistávací části a orbitální družice v neděli 16. října, přistání na pláni Meridiani Planum je pak plánováno o tři dny později 19. října.
Do marsovské atmosféry ve výšce 121 kilometrů vstoupí modul rychlostí 21 tisíc kilometrů v hodině. Po snížení rychlosti na 1 700 kilometrů v hodině a dosažení výšky okolo 11 kilometrů dojde k odhození tepelného štítu a otevření brzdících padáků. Ty by měly zbrzdit modul na rychlost okolo 250 kilometrů v hodině, o přechod na bezpečnou přistávací rychlost se pak postarají přistávací trysky aktivované těsně nad povrchem Marsu. Celý sestup má podle výpočtů ESA trvat necelých 6 minut.
Po přistání modul odešle prostřednictvím družice TGO data o rychlosti a směru marsovského větru, tlaku, vlhkosti a teplotě na povrchu planety.
