Nová genová léčba omezila pití opičích alkoholiků o 90 procent
Vědci použili genovou terapii při léčbě makaků závislých na alkoholu. Výsledky experimentu jsou ohromující – 90 % opičích alkoholiků přestalo pít.
V důsledku konzumace alkoholu umírá v Česku přibližně 6 500 osob ročně. Více než 1,5 milionu (17–20 %) dospělých obyvatel pije rizikově, z toho více než 500 tisíc (5–8 %) dospělých obyvatel pije alkohol takovým způsobem, že to má výrazné škodlivé dopady na jejich fyzické či duševní zdraví. Léčba alkoholismu přitom není vůbec snadná – dopady nadměrné konzumace alkoholu pociťuje nejen postižená osoba, ale i její blízcí.
V posledních letech se proto objevují nové způsoby léčby alkoholismu, využívající například účinky psychoaktivních látek, včetně psilocybinu. Jak ale ukazuje zbrusu nová studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Medicine, velmi zajímavé možnosti nabízí i genová léčba, cílící na „centrum odměn“ v mozku.
Protein odměny
Konzumace alkoholu uvolňuje u lidí, kteří na něm nejsou závislí, dopamin. Tento neuropřenašeč je v lidském mozku odpovědný za celou řadu procesů, přičemž mezi nejdůležitější patří produkce příjemných pocitů souvisejících potěšením a odměnou. Při chronickém užívání alkoholu se však mozek přizpůsobí a přestane uvolňovat dostatečné množství dopaminu. Na fungování neuronů centra odměn se významně podílí protein GDNF (glial-derived neurotrophic factor) a vědci již dříve zjistili, že u alkoholiků ve fázi abstinence dochází k poklesu hladiny tohoto proteinu.
Kathleen Grantová z Oregonské zdravotní a vědecké univerzity v Portlandu a její kolegové se domnívají, že zvýšení produkce proteinu GDNF v klíčové oblasti centra odměny v mozku, by mělo vést k potlačení chutě na alkohol a tím i k úspěšné léčbě alkoholika.
Opičí pijani
Badatelé uspořádali experiment s osmi makaky rhesus, z nichž nejprve v průběhu půl roku vytvořili těžké alkoholiky. Laboratorní opice měly po dobu šesti měsíců volný přístup k alkoholu, během kterých se u nich rozvinulo nadměrné pití. Poté absolvovaly abstinenční fázi, která trvala 12 týdnů. Následně absolvovala polovina makaků genovou léčbu, kdy jim vědci pomocí virového vektoru vnesli do mozku lidskou variantu genu pro protein GDNF. Výsledky jsou podle autorů studie ohromující.
„Chuť na alkohol u opic, které absolvovaly genovou terapii, klesla téměř na nulu,“ popisuje Grantová. „V následujících měsících se makaci rozhodli pít vodu a alkohol, i když ho měli k dispozici, úplně ignorovali. Potvrdily to i krevní testy, podle nichž neměli pokusní makaci v krvi žádné měřitelné množství alkoholu.“
TIP: Nepřízeň evoluce: Časem asi přijdeme o schopnost tolerovat alkohol
Vědci si i přes velmi povzbudivé výsledky experimentu uvědomují, že k léčbě lidských pacientů vede ještě dlouhá cesta. Jednou z klíčových výhod genové terapie ale je, že nabízí potenciálně trvalé řešení, při léčbě alkoholismu.
