Noční obloha v únoru: Vydejte se po stopách nerozlučných Blíženců
Nebeští Blíženci připomínají příběh velké bratrské lásky. Dvojčata na obloze najdete snadno – jejich hlavy září díky nejjasnějším stálicím souhvězdí, jež mají k sobě na nebi blízko, ale ve skutečnosti jsou velmi odlišné
Blíženci patří mezi zvířetníková souhvězdí, na ekliptice se nacházejí mezi Rakem a Býkem. Nejlépe se dají pozorovat v únoru a nejvýraznější stálice souhvězdí vytvářejí na obloze nepravidelný obdélník. Nejsnáz však Blížence identifikujete pomocí dvou nejjasnějších hvězd, Kastora a Polluxe, jež od sebe na nebi dělí jen 4,5°.
Podle řecké báje znázorňuje obrazec dvojčata Kastora a Polluxe, syny spartské královny Ledy a bratry trojské Heleny. Polluxe zplodil Zeus, který Ledu svedl v podobě labutě. Kastor měl podle jedné z verzí za otce také Dia, podle jiné královnina manžela Tyndarea. Ve druhém případě byl tedy, na rozdíl od Polluxe, smrtelný. Po bratrově skonu nechtěl Pollux sám pobývat mezi bohy, proto oba sourozenci střídavě putují mezi Olympem a podsvětím.
Hvězdy a zajímavé objekty
Oranžový obr Pollux představuje sice v Blížencích hvězdu Beta, je však jasnější než Kastor coby Alfa. Dosahuje 1,1 mag a jde o Zemi nejbližšího hvězdného obra, vzdáleného 34 světelných let. Průměrem překonává Slunce asi devětkrát a hmotností dvakrát. Jeho naoranžovělou barvu lze rozlišit už při pohledu pouhýma očima. Jedná se o osamocenou stálici, zatímco Kastor tvoří složitou šestinásobnou soustavu: Viditelné složky A, B a C jsou samy spektroskopické dvojhvězdy. Při pohledu bez přístroje se však Kastor jeví jako jeden světelný bod, dosahující 1,6 mag.
Už při pozorování amatérským dalekohledem je možné rozlišit několik zajímavých objektů: například vícenásobný hvězdný systém Kastor, pozoruhodnou planetární mlhovinu NGC 2392 či jednu z nejkrásnějších otevřených hvězdokup M35. Celkem známe v souhvězdí 67 objektů z NGC katalogu a čtyři stálice jasnější než 3 mag.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. února | 7 h 27 min | 16 h 40 min |
| 15. února | 6 h 59 min | 17 h 03 min |
| 28. února | 6 h 34 min | 17 h 25 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 18. února v 11:44 SEČ vstoupí do znamení Ryb.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 4. února | 0 h 00 min | 10 h 28 min |
| Nov | 11. února | 7 h 24 min | 16 h 26 min |
| První čtvrt | 19. února | 10 h 01 min | 0 h 29 min |
| Úplněk | 27. února | 17 h 34 min | 7 h 06 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – nepozorovatelná
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – nepozorovatelný
- Saturn – nepozorovatelný
- Uran – viditelný v první polovině noci
- Neptun – nepozorovatelný
Zajímavé úkazy v únoru 2021
- 3. února – setkání Měsíce a Spiky z Panny na ranní obloze; vzdálenost cca 5,5°
- 6. února – setkání Měsíce a Antara ze Štíra na ranním nebi před rozedněním; vzdálenost cca 5,5°
- 18. a 19. února – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze: 18. 2. vzdálenost cca 5°, 19. 2. cca 9°; nedaleko viditelná i otevřená hvězdokupa Plejády v Býku
- 20. února – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na nočním nebi
- 23. února – setkání Měsíce a Polluxe z Blíženců na noční obloze
- 26. února – setkání takřka úplňkového Měsíce a Regula ze Lva na nočním nebi
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
