Noční obloha v srpnu: Zatmění Měsíce a maximum nejstaršího meteorického roje

Začátek srpna bude ve znamení Měsíce. Hned 2. a 3. srpna bude v první polovině noci k vidění jeho zajímavé setkání se Saturnem a hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra.  

Na našeho souputníka zaměříme pozornost také 7. srpna, kdy se odehraje jeho částečné zatmění. V České republice však máme trochu smůlu: Měsíc nám totiž bude v průběhu zatmění teprve vycházet, a úkaz tak spatříme pouze v jeho druhé polovině. Nad jihovýchodní obzor se úplňkový a zčásti již zatmělý kotouč vynoří zhruba ve 20:20 SELČ. Ve stejném okamžiku přitom nastane střed zatmění, během nějž zemský stín zakryje asi 25 % průměru měsíčního disku. Poté bude stín z Měsíce ustupovat a úkaz skončí ve 21:18 SELČ.

Slzy svatého Vavřince

Nejzajímavěší událostí srpnového nebe tak patrně nabídne maximim meteorického roje Perseid, které letos připadá na období okolo 12. srpna. V tento den vstoupí Země na své cestě kolem Slunce do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska zamíří přímo k Zemi a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.

V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.

Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.

Letos bude maximum bohužel rušit svit Měsíce krátce před poslední čtvrtí, jenž se nad obzor vyhoupne asi hodinu a patnáct minut před půlnocí. Meteory je nejlepší pozorovat pouhýma očima a vleže. Ideální je přitom místo co nejméně poznamenané světelným znečištěním, odkud přehlédneme maximální část oblohy.

Možná srážka se Zemí

V roce 1862 američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.

Východy a západy Slunce

V první polovině srpna se Slunce nachází ve znamení Lva, 23. srpna v 00:19 SELČ pak vstoupí do znamení Panny.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nad východním obzorem
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný nízko nad jihozápadním až západním obzorem
• Saturn – viditelný v první polovině noci
• Uran – viditelný téměř celou noc kromě večera
• Neptun – viditelný celou noc

Úkazy na nebi

• 2. a 3. srpna – setkání Měsíce, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra v první polovině noci
• 7. srpna – částečné zatmění Měsíce; v jeho průběhu vyjde Měsíc nad jihovýchodní obzor (východ cca ve 20:20 SELČ, střed zatmění ve 20:20 SELČ, konec ve 21:18 SELČ)
• 12. srpna – maximum meteorického roje Perseid
• 16. srpna – setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranním nebi nad východem; zákryt Aldebaranu Měsícem na denní obloze (začátek zákrytu v 8:59 SELČ při levém horním okraji měsíčního disku, konec v 10:03 SELČ při pravém středním okraji)
• 19. srpna – setkání Měsíce a Venuše na ranním nebi nad východem
• 21. srpna – úplné zatmění Slunce, z území ČR ovšem nepozorovatelné
• 25. srpna – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na večerní obloze nízko nad jihozápadem
• 30. srpna – setkání Měsíce, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra v první polovině noci nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno