Noční obloha v listopadu: Souhvězdí Žirafy ukrývá jednu z největších galaxií
Zejména pokud jde o planety, bude letošní listopadové nebe poměrně skoupé. O důvod víc vydat se za tajemstvím méně známých míst
Skoupé na planety, přesně takové je letošní listopadové nebe po setmění. Z nápadných oběžnic je totiž k vidění pouze Saturn v souhvězdí Střelce a Mars putující z Kozoroha do Vodnáře. Prstencem opásaný Saturn zahlédneme jen zvečera, nízko nad jihozápadem. Déle tak nad obzorem setrvá pouze naoranžovělý Mars, i ten však zapadne ještě před půlnocí. Ve druhé polovině měsíce obohatí výčet planet pozorovatelných očima zářivá Venuše, která se začne objevovat krátce před východem Slunce nad jihovýchodním horizontem, v souhvězdí Panny.
Hvězdokupy a galaxie
A za jakými objekty se na noční obloze dále vypravit? Pokud bychom se měli rozhodovat na základě popularity, nabízí se třeba otevřené hvězdokupy Plejády v Býkovi či chí a h v Perseovi, Velká galaxie v Andromedě (M31) a sousední M33 v Trojúhelníku, kulová hvězdokupa M15 v Pegasovi nebo planetární mlhoviny Činka, Helix a Saturn v souhvězdí Lištičky, respektive Vodnáře.
Na druhou stranu existují i takové nebeské objekty, jimž se přízeň pozorovatelů z neznámých důvodů soustavně vyhýbá. Leží takříkajíc mimo hlavní proud, přestože nejsou o nic méně atraktivní než hvězdokupy, galaxie a mlhoviny zmíněné výše. Jako ukázkový příklad slouží spirální galaxie IC 342, u níž snad hraje roli fakt, že se na obloze nachází v nevýrazném souhvězdí Žirafy (viz Kde se vzala Žirafa?).
Pozorovatelům s dalekohledy každopádně povážlivě dlouho unikala. Jako první ji teprve v roce 1892 spatřil britský amatérský astronom William Frederick Denning. Její hvězdná velikost není nijak závratná – pouze 9,1 magnitudy –, zato se pyšní nečekaným úhlovým průměrem 21′ × 20′, což odpovídá dvěma třetinám Měsíce v úplňku! IC 342 je tudíž, pokud jde o úhlový průměr, jednou z největších galaxií na severní hvězdné obloze.
Opožděný nález
A kde ji v souhvězdí Žirafy hledat? Zhruba na půli cesty mezi hvězdami čtvrté velikosti BE a Gama Camelopardalis. Nejprve se vydejte od stálice BE Cam směrem ke Gama Cam. Po cestě narazíte na hvězdu HR 1124, jež se nachází na hranici viditelnosti očima. Posunete-li se pak v uvedeném směru o dalších 54′, objeví se IC 342 ve středu zorného pole vašeho dalekohledu.
V menších přístrojích s objektivy o průměru kolem 100 mm vypadá jako velká, ale nezřetelná mlhavá skvrna okrouhlého tvaru. Její vnitřní struktura se částečně vyjeví až ve velkých dalekohledech, v nichž lze rozlišit jak galaktické jádro s jasným bodovým středem, tak mdlé halo, které ho obklopuje. Spirální ramena však odhalí pouze fotografické záběry.
Pozorování IC 342 výrazně ztěžuje fakt, že se na pozemské obloze nachází nedaleko nebeského rovníku, v blízkosti pásu Mléčné dráhy. V daném směru se totiž rozprostírá značné množství stálic i mezihvězdné látky z roviny naší Galaxie. A právě tento materiál výhled na IC 342 poněkud zastírá.
Kde se vzala Žirafa?
Souhvězdí Žirafy okupuje menší část severního nebe, mimořádně chudou na nápadné stálice – tamní nejjasnější hvězdy dosahují čtvrté velikosti. Neméně fádní je i historie daného souhvězdí: Jeho předobraz, vysokého afrického sudokopytníka, bychom ve starověkých bájích hledali marně. Na nebi se totiž Žirafa etablovala mnohem později, zásluhou belgického kartografa, astronoma a teologa Pietera Platevoeta (1552–1622). Jeho pohnutky však neznáme.
Dalších dvanáct let trvalo, než Žirafa opustila Platevoetův hvězdný glóbus a vzali ji na milost i ostatní astronomové. Konkrétně ji do svých hvězdných map zanesl Němec Jakob Bartsch (1600–1633), ani on ovšem původ Žirafy příliš neosvětlil. V jeho pojetí se totiž dočasně proměnila na velblouda z biblického příběhu o Izákovi a Rebece. Nicméně pro následující generace nebeských kartografů už byla opět Žirafou.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. listopadu | 6 h 40 min | 16 h 21 min |
| 15. listopadu | 7 h 03 min | 16 h 01 min |
| 30. listopadu | 7 h 25 min | 15 h 47 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Śtíra, 22. listopadu v 10:01 SEČ vstoupí do znamení Střelce
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 7. listopadu | 6 h 02 min | 16 h 39 min |
| První čtvrt | 15. listopadu | 13 h 08 min | 22 h 53 min |
| Úplněk | 23. listopadu | 16 h 34 min | 6 h 56 min |
| Poslední čtvrt | 30. listopadu | 00 h 00 min | 13 h 04 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná ve druhé půlce listopaduzrána nad jihovýchodem
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – nepozorovatelný
- Saturn – viditelný večer nízko nad jihozápadem
- Uran – viditelný po celou noc kromě rána
- Neptun – viditelný v první polovině noci
Zajímavé úkazy v listopadu 2018
- 2. listopadu – setkání měsíčního srpku a jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1,3°)
- 11. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na večerním nebi nízko nad jihozápadem (bude je dělit cca 0,5°)
- 15. a 16. listopadu – setkání dorůstajícího Měsíce a Marsu na večerní obloze
- 17. listopadu – maximum meteorického roje Leonid
- 23. listopadu – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na nočním nebi (v okamžiku největšího přiblížení ve večerních hodinách je bude dělit cca 1°)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
