Noční obloha v listopadu: Návrat planet a maximum meteorického roje Leonid

Začněte třeba na podvečerní a ještě světlé soumrakové obloze nízko nad jihozápadem, kde narazíte na žlutobílého Jupitera v souhvězdí Hadonoše. S nástupem noci se plynný obr sice skryje za obzor, na nebi se však objeví jeho planetární dvojče Saturn v sousedním Střelci. 

Od druhé poloviny listopadu se v uvedené části oblohy navíc začne ukazovat i Venuše. Velmi nápadnou večernici hledejte podobně jako Jupiter v souhvězdí Hadonoše, nízko nad linií horizontu. Bude se k Jupiteru rychle přibližovat, přičemž 23. a 24. listopadu ji na nebi zastihnete takřka přímo pod ním v úhlové vzdálenosti cca 1,5°. Nedlouho poté, 28. listopadu, pak mezi planetární dvojici vpadne i uzoučký srpek dorůstajícího Měsíce. 

Nejbližší i nejvzdálenější

Na další pár planet se musíte vybavit dalekohledem a vyhledávací mapou. Jde totiž o nejvzdálenější a pro pozemské pozorovatele rovněž nejslabší oběžnice Sluneční soustavy, tedy o Uran s Neptunem. Zatímco modrozelený Uran bude v listopadu pozorovatelný po celou noc kromě rána v souhvězdí Berana, namodralý Neptun na nebi setrvá pouze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Ve výčtu nám ještě chybí zbytek tzv. terestrických planet, tedy Mars a Merkur. Oba lze vyhledat na ranní obloze nad jihovýchodem, v případě druhé zmíněné oběžnice je však potřeba vyčkat až na druhou polovinu měsíce. Zkuste na ně zacílit třeba 24. či 25. listopadu, kdy se do blízkosti naoranžovělého Marsu v souhvězdí Panny a nenápadného Merkuru ve Vahách dostane tenký srpek Měsíce krátce před novem.

K pozorování Merkuru však dostaneme ještě jednu, zcela mimořádnou příležitost: 11. listopadu v odpoledních hodinách se na něj budeme moct podívat za bílého dne! Čeká nás totiž přechod Merkuru přes Slunce (k události připravujeme samostatný článek).

Maximum meteorického roje Leonid

Na listopad vychází maximum meteorického roje Leonid (největší aktivity roj pravděpodobně dosáhne v brzkých ranních hodinách 18. listopadu). Leonidy patří k nejznámějším meteorickým rojům. První záznamy o jejich pozorování pochází z Číny z roku 902 našeho letopočtu. Zdrojem tohoto roje je kometa Tempel-Tuttle, kterou objevili astronomové Ernst Tempel a Horace Tuttle až v roce 1866. Oběžná doba komety je 33 let. Leonidy se od jiných rojů liší především tím, že obíhají kolem Slunce v opačném směru než Země. Díky tomu je rychlost vstupu částic do atmosféry rekordní - 72 km/s. Pro představu uveďme, že například kosmické družice, raketoplán a Mezinárodní kosmická stanice se pohybují na oběžné dráze kolem Země rychlostí jen okolo 8 km/s.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 22. listopadu v 15:59 SEČ vstoupí do znamení Střelce.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný ve druhé půli listopadu zrána nad jihovýchodem
• Venuše –  viditelná ve druhé půli listopadu večer nízko nad jihozápadem
• Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
• Jupiter – viditelný večer nízkonad jihozápadem
• Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
• Uran – viditelný po celou noc kromě rána
• Neptun – viditelný v první polovině noci

Zajímavé úkazy v listopadu 2019

• 2. listopadu – setkání Měsíce a Saturnu na večerní obloze nad jihozápadem (bude je dělit cca 5°)
• 11. listopadu – přechod Merkuru přes Slunce, začátek úkazu ve 13:35:29 SEČ, z území ČR je pozorovatelná pouze první polovina až do okamžiku západu Slunce za obzor cca v 16:15 SEČ
• 13. listopadu – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na nočním nebi (nejblíž si budou 14. listopadu v ranních hodinách nad západem, kdy je bude dělit cca 2,5°)
• 17. listopadu – maximum meteorického roje Leonid (největší aktivity roj pravděpodobně dosáhne v brzkých ranních hodinách 18. listopadu)
• 19. listopadu – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na noční obloze (nejblíž si budou krátce po východu nad jihovýchodní obzor zhruba hodinu před půlnocí, kdy je budou dělit cca 3°)
• 23. a 24. listopadu – setkání Venuše a Jupitera na soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem (bude je dělit cca 1,5°), nedaleko dvojice bude pozorovatelný také Saturn
• 24. a 25. listopadu – seskupení velmi úzkého měsíčního srpku, Marsu, Merkuru a jasné hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze nad jihovýchodem
• 28. listopadu – velmi těsné setkání Venuše, úzkého měsíčního srpku a Jupitera na večerním nebi nízko nad jihozápadem (tělesa budou shromážděna na ploše o úhlovém průměru cca 4,5°)
• 28. listopadu – Merkur v největší západní elongaci (20° od Slunce)
• 29. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na večerní obloze nad jihozápadem (bude je dělit cca 3,3°), nedaleko bude pozorovatelná také Venuše a Jupiter

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno