Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu.
Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.
Maximum meteorického roje
Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
| 15. dubna | 5 h 58 min | 19 h 36 min |
| 30. dubna | 5 h 30 min | 19 h 59 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 8. dubna | 2 h 30 min | 11 h 22 min |
| Nov | 16. dubna | 6 h 32 min | 20 h 07 min |
| První čtvrt | 22. dubna | 10 h 55 min | 1 h 53 min |
| Úplněk | 30. dubna | 20 h 27 min | 6 h 06 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná večer nad západem
- Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě večera
- Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Uran – nepozorovatelný
- Neptun – nepozorovatelný
Zajímavé úkazy v březnu 2018
- 2. dubna – setkání Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem (Saturn se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1,3° severně od Marsu)
- 3. a 4. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi nad jihovýchodem
- 7. a 8. dubna – seskupení ubývajícího Měsíce, Saturnu a Marsu na ranní obloze nad jihovýchodem
- 17. dubna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem
- 18. a 19. dubna – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
- 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
- 24. dubna – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi (hodinu před půlnocí je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,2°)
- 30. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
