Noční obloha v druhé polovině září bude plná zajímavých událostí

Konec září bude ve znamení tmavých bezměsíčných nocí. Odstartuje je zajímavý, ale obtížně viditelný úkaz při němž Měsíc zakryje Neptun. Pro velký rozdíl jasu ale bude třeba použít velké zvětšení a i tak není jisté, zda bude planeta u úplňku vidět.

Z planet uvidíme na západě ještě zvečera Venuši a na jihozápadě jsou stále nízko také Mars a Saturn. Celou noc můžeme pozorovat Uran s Neptunem. 21. září prochází Měsíc v Býku poblíž jasného Aldebaranu a zakrývá slabší hvězdy 91, 92 Tau. Ráno bude pěkně vidět zvířetníkové světlo a ke konci září se k němu přidá i planeta Merkur.

Polostínové zatmění Měsíce

V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem.

Páteční zatmění uvidíme zhruba hodinu a půl po východu našeho vesmírného souseda. Měsíc v úplňku vychází téměř na východě v 19 hodin 16 minut SELČ (pro Prahu, jinde v ČR se může údaj lišit v minutách), tedy 24 minut po očima nepozorovatelném začátku úkazu.

Jak bude stoupat nad obzor, začne se pomalu z jihozápadu přibližovat k blízkosti plného zemského stínu. Přibližně o hodinu později, okolo 20 hodin 20 minut, už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce.

Maximální fáze zatmění připadá na 20 hodin 54 minut, kdy bude jev nejvíce výrazný a bude se zdát, jakoby byl Měsíc z levého horního okraje začouzený černým  kouřem.  Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 15° nad obzorem. Tento dojem  bude  očima i dalekohledy patrný ještě dalších asi 25 minut. Poté již nabyde úplněk normálního vzhledu. Během úkazu najdeme také na jihozápadě krásné seskupení Saturnu a Marsu nedaleko jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Podzimní rovnodennost

Slunce letos protíná nebeský rovník již 22. září. V ten den nastává podzimní rovnodennost. Podle svého názvu se úkaz vyznačuje tím, že den i noc trvá stejně dlouho, tedy 12 hodin.

To však není tak úplně pravda, protože v důsledku refrakce slunečního světla v zemské atmosféře a díky tomu, že má kotouček Slunce zhruba 1 stupeň, trvá den podzimní rovnodennosti o zhruba 10 minut déle než noc. Přestože nám podzim úředně i občansky začne 22. září ve 22 hodin a 18 minut, letní čas ještě potrvá o měsíc déle tak, aby to bylo ve shodě s ostatními evropskými zeměmi. Toto uspořádání platí od roku 1996. Hodinky tak budeme na zimní čas posouvat až na konci října.

Východy a západy Slunce

22. září v 16:20 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – koncem měsíce na ranní obloze
• Venuše – večer nízko nad západem
• Mars – večer nízko nad jihozápadem
• Jupiter – prakticky nepozorovatelný
• Saturn – večer nízko nad jihozápadem
• Uran – na obloze celou noc v Rybách
• Neptun – na obloze celou noc ve Vodnáři

Úkazy na nebi

• 15. září – zákryt Neptunu Měsícem na večerní obloze nad jihovýchodem (začátek zákrytu ve 21:19 SELČ při levém dolním okraji měsíčního disku, konec zákrytu ve 22:04 SELČ při pravém dolním okraji měsíčního disku), Neptun pozorovatelný pouze dalekohledem
• 16. září – polostínové zatmění Měsíce, z území ČR pozorovatelné téměř v celém průběhu
• 21. září – těsné setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na noční obloze (krátce po východu Měsíce nad východní obzor bude obě tělesa dělit úhlová vzdálenost cca 0,5°)
• 22. září - podzimní rovnodennost
• 28. září – Merkur v největší západní elongaci v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce
• 29. září – setkání Měsíce a Merkuru krátce před východem Slunce nízko nad východním obzorem
  

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno