Noční obloha v červenci: Právě dnes je v letošním roce Země nejdál od Slunce
Právě na dnešek připadá tzv. afélium, moment, kdy je v letošním roce Země nejdál od Slunce. Co dalšího nabídne prázdninové nebe?
Kterou hvězdu zahlédneme na letním soumrakovém nebi jako první? Naoranžovělý Arcturus ze souhvězdí Pastýře? Nebo snad modrobílou Vegu z Lyry? Či nažloutlou Capellu z Vozky? Stejně tak je ovšem možné, že to bude některá z nápadných planet. Po celé prázdniny budou na podvečerní obloze zářit hned dvě: Jasnější žlutobílý Jupiter nalezneme v souhvězdí Panny nízko nad jihozápadním obzorem, zatímco nažloutlý Saturn objevíme v područí Hadonoše nad jihem.
Zatímco první z nich bude nebe okupovat pouze pár hodin po západu Slunce, Saturn se zdrží podstatně déle. V červenci bude pozorovatelný téměř po celou noc kromě rána. Zapomenout bychom neměli ani na velmi jasnou Venuši, která jako Jitřenka opanuje ranní oblohu nad východem. Do blízkosti výše uvedených těles se navíc v průběhu prázdnin sem tam dostane i Měsíc (viz přehled zajímavých úkazů).
Do středu hvězdného ostrova
Pokud opustíme Sluneční soustavu, můžeme se zaměřit třeba na vzdálené galaxie. Vždyť na letním nočním nebi spatříme některé z nich i pouhýma očima. Začněme však naším vlastním hvězdným ostrovem, jenž obsahuje několik stovek miliard stálic – a mezi nimi i Slunce.
Galaxie má tvar velmi plochého disku, v němž jsou hvězdy, mezihvězdný plyn a prach uspořádány do tzv. spirálních ramen. Při pohledu zvnějšku tak náš kosmický domov připomíná obří větrník o úctyhodném průměru 120 tisíc světelných let.
Všechny stálice, jež na nebi vidíme pouhýma očima, i naprostá většina hvězd, které zahlédneme dalekohledem, patří pouze do naší Galaxie – stejně jako veškeré mlhoviny či hvězdokupy. Nejvíc mezihvězdné látky i stálic se soustředí v jejích středových partiích, v oblasti tzv. centrální výdutě. Pozorování přitom nasvědčují, že se tam ukrývá rovněž obří černá díra.
Ke galaktickému jádru můžeme pohlédnout také pod letní oblohou: Stačí se zadívat do souhvězdí Střelce. V uvedeném směru, ve vzdálenosti zhruba 27 tisíc světelných roků, leží střed Galaxie. Výhled na něj nám zakrývají hustá mračna mezihvězdného prachu, kdyby však zmíněná clona zmizela, zářilo by galaktické jádro na nočním nebi podobně jako Měsíc v úplňku!
Struktura našeho hvězdného ostrova se ovšem na obloze zrcadlí i v dalších místech: třeba v Mléčné dráze, jež se táhne napříč letním nebem od souhvězdí Štíra a Střelce přes Orla, Labuť a Kasiopeju až po Persea a Vozku. Pokud se do mlhavého pásu zadíváme byť jen malým dalekohledem, spatříme přehršel slaboučkých hvězd, které nám při pohledu očima splývají. Sledujeme-li totiž Mléčnou dráhu, díváme se napříč plochým, ale značně širokým galaktickým diskem. Proto tam zahlédneme výrazně víc stálic než v okolních částech oblohy, kdy náš pohled směřuje nad rovinu galaktického disku či pod ni.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. července | 4 h 50 min | 20 h 52 min |
| 15. července | 5 h 05 min | 20 h 43 min |
| 31. července | 5 h 22 min | 20 h 25 min |
Dne 22. července 2017 v 17:15 SELČ vstupuje Slunce do znamení Lva
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 1. července | 13 h 20 min | 1 h 00 min |
| Úplněk | 9. července | 20 h 54 min | 5 h 12 min |
| Poslední čtvrt | 16. července | 0 h 25 min | 12 h 44 min |
| Nov | 23. července | 5 h 05 min | 20 h 37 min |
| První čtvrt | 31. července | 14 h 18 min | 0 h 32 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná ráno nad východním obzorem
- Mars – nepozorovatelný
- Jupiter – viditelný nízko nad jihozápadním až západním obzorem
- Saturn – viditelný téměř celou noc kromě rána
- Uran – viditelný ve druhé polovině noci
- Neptun – viditelný téměř celou noc kromě večera
Úkazy na nebi
- 3. července – Země nejdál od Slunce v roce 2017 (152,1 milionu kilometrů)
- 6. července – setkání Měsíce, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na noční obloze
- 14. července – setkání Venuše a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranním nebi nízko nad východem
- 20. července – setkání Měsíce, Venuše a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranní obloze nízko nad východem
- 28. a 29. července – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na večerním nebi nad jihozápadem
- 30. července – Merkur v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 27° od Slunce)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
