Noční obloha v březnu: Nejlepší pohled na kometu 41P za posledních 200 let
V průběhu března dáme sbohem jasné Venuši, která v zimních měsících dominovala večerní obloze. V závěru měsíce bude k vidění zajímavá kometa
S Venuší se symbolicky můžeme rozloučit třeba 19. března, kdy uvede na scénu Merkur. Obě planety nalezneme na soumrakovém nebi nízko nad západem a jako první zcela jistě zaznamenáme o poznání nápadnější Venuši. Merkur se bude nacházet o něco níž nad obzorem, necelých devět úhlových stupňů nalevo od ní. Jeho viditelnost se navíc bude v průběhu měsíce zlepšovat.
Hovoříme-li o večerní obloze, nesmíme opomenout ani Mars, který dohledáme nad západním horizontem (na začátku března v souhvězdí Ryb, posléze v Beranovi). Další jasná planeta – Jupiter – se na nebi objeví teprve s nástupem noci nad východem v souhvězdí Panny. A na Saturn, poslední z planet viditelných pouhýma očima, si budeme muset počkat až do rána. V souhvězdí Hadonoše bude pozorovatelný nepříliš vysoko nad jihovýchodem.
Nenápadné souhvězdí
Vraťme se však zpět na večerní oblohu, a tentokrát třeba do míst, která na první pohled vypadají poněkud prázdně – tedy alespoň ve srovnání s okolními souhvězdími Blíženců, Oriona či Velkého psa. Vydali jsme se do nenápadného souhvězdí Jednorožce, jehož nejjasnější stálice mají hvězdnou velikost pouze kolem 4 mag.
Za pozornost stojí zejména beta Monocerotis. Při pohledu menším dalekohledem zjistíme, že se jedná o pohlednou trojhvězdu: Všechny její složky jsou bílé, přičemž ta nejjasnější má hvězdnou velikost 4,6 mag. V úhlové vzdálenosti 7,2″ snadno spatříme i druhou složku (5,0 mag) a v jejím sousedství, asi 2,9″ daleko, při troše soustředění v dalekohledu nakonec rozlišíme také třetího člena (5,3 mag). Mimochodem víte, že ani tak slavný astronom jako Tycho Brahe Jednorožce neznal? Nikoliv však kvůli nenápadnému vzhledu souhvězdí, nýbrž jednoduše proto, že tehdy ještě neexistovalo.
Na obloze jej totiž teprve kolem roku 1612 vytyčil vlámský astronom a kartograf Pieter Platevoet, známější jako Petrus Plancius. Jednorožce posléze zanesl i na svůj hvězdný globus a v roce 1624 se souhvězdí poprvé objevilo také ve hvězdných mapách, jež byly součástí knihy Usus astronomicus planisphaerii stellati německého hvězdáře Jakoba Bartsche.
V jeho publikaci tehdy figurovalo ještě pět dalších nových souhvězdí – Žirafa, Kohoutek, Řeka Jordán, Řeka Tigris a Vosa (záhy přejmenovaná na Severní mouchu). Dodnes ovšem kromě Jednorožce „přežila“ pouze Žirafa.
Překvapí nás kometa?
V posledním březnovém týdnu začne být lépe pozorovatelná krátkoperiodická kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, pro kterou jsou charakteristická nenadálá a výrazná, i když poměrně krátká zjasnění. Na noční obloze ji nalezneme na rozhraní souhvězdí Velké medvědice a Draka. Od 12. března se stane při pozorování z území ČR cirkumpolární, nebude vůbec zapadat.V tomto období dosáhne její jasnost asi 6,5 mag, přičemž nejlepší pozorovací podmínky nastanou na počátku dubna, kdy kometa možná zjasní až na 6 mag.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. března | 6 h 32 min | 17 h 27 min |
| 15. března | 6 h 02 min | 17 h 49 min |
| 31. března | 5 h 28 min | 18 h 14 min |
V první polovině března je Slunce ve znamení Ryb, 20. března 2017 v 11:28 SEČ vstoupí do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 5. března | 10 h 22 min | 00 h 44 min |
| Úplněk | 12. března | 17 h 44 min | 6 h 10 min |
| Poslední čtvrt | 20. března | 00 h 56 min | 10 h 08 min |
| Nov | 28. března | 6 h 59 min | 19 h 43 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný ve druhé polovině března večer nízko nad západem
- Venuše – viditelná v první polovině března večer nad západem
- Mars – viditelný večer nad západem
- Jupiter – viditelný takřka celou noc kromě večera
- Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Uran – viditelný večer nízko nad západem
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 1. a 2. března – setkání úzkého měsíčního srpku, Venuše a Marsu na večerní obloze nad západem
- 10. března – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
- 14. března – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
- 19. března – setkání Venuše a Merkuru na soumrakové obloze nízko nad západem
- 20. března – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem
- 29. a 30. března – setkání Měsíce, Merkuru a Marsu na večerní obloze nad západem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
