Noční obloha v březnu: Efektní seskupení planet a jarní rovnodennost
S pozorováním hvězdné oblohy začněte na počátku března už zrána, ještě před rozedněním. Za brzké vstávání vás odmění pohledná konjunkce čtyř velmi nápadných těles Sluneční soustavy
Jediné, co budete potřebovat, je ničím nerušený výhled nad jihovýchodní obzor. Pokud se nad něj mezi 1. až 3. březnem v ranních hodinách podíváte, spatříte uzoučký srpek Měsíce doprovázený trojicí zářivých bodů.
Jupiter, Saturn i Venuše
Jak už asi tušíte, jedná se o objekty z říše planet. Nejvýš nad horizontem a také nejvíc nad jihem zahlédnete žlutobílý Jupiter v souhvězdí Hadonoše. Vydáte-li se doleva a níž k obzoru, narazíte nejdřív na nažloutlý Saturn ve Střelci a posléze i na blyštivou Venuši na pomezí Střelce a Kozoroha. Poloha Měsíce se bude měnit s každým dnem: 1. března jej uvidíte mezi Jupiterem a Saturnem, 2. března mezi Saturnem a Venuší a konečně 3. března mezi Venuší a jihovýchodním horizontem. Pro úplnost dodejme, že napravo od krále planet bude na obloze patrná i jasná stálice Antares ze souhvězdí Štíra.
Hovoříme-li v březnu o planetách, nesmíme zapomenout ani na další dvě oběžnice viditelné očima i bez dalekohledu: naoranžovělý Mars a nenápadný Merkur. Rudou planetu zahlédnete po celý březen v první polovině noci nad západem v souhvězdí Berana a následně Býka. V případě Merkuru se pozorování omezí jen na několik počátečních březnových dní, kdy jej už pouze s obtížemi spatříte těsně nad západním horizontem v souhvězdí Ryb.
Výprava do Lodní zádi
O poznání méně nápadné objekty vzdáleného vesmíru se vydejte hledat v prvních dvou březnových týdnech, zejména kolem 6. března, kdy Měsíc dospěje do novu a nebude rušit svým svitem. Nabízí se třeba výprava do souhvězdí Lodní zádi, respektive do té části, kterou je možné spatřit z našich zeměpisných šířek. Z České republiky lze totiž sledovat jen severní cíp jinak velkého souhvězdí, v březnu poněkud nesměle vykukující nad jižní obzor (viz Loď Argo).
Z jeho nápadnějších stálic stojí za zmínku pouze dvě hvězdy třetí velikosti, Ró a Chí Puppis. Snadno je sice zahlédnete i bez dalekohledu, ovšem pozornost na sebe rozhodně nestrhnou – mimo jiné proto, že v sousedním souhvězdí Velkého psa narazíte na hrst o poznání výraznějších stálic včetně Siria, nejjasnější hvězdy noční oblohy.
Loď Argo
V části jižní hvězdné oblohy, kterou dnes okupují souhvězdí Lodní zádi, Kompasu, Kýlu a Plachet, bychom ještě před několika staletími nalezli jediné velké souhvězdí Lodi Argo. Největší ze starověkých uskupení stálic, o němž se ve 2. století n. l. zmiňoval ve svém Almagestu i řecký učenec Klaudios Ptolemaios, zabíralo na nebi přes 1 600 čtverečních stupňů! Odkazovalo na mytologický příběh, jehož ústředními postavami byli argonauté plavící se pod vedením Iasona za zlatým rounem do Kolchidy. A protože byla výprava úspěšná, umístila bohyně Athéna jejich loď Argo na věčné časy na nebeskou klenbu.
Zjevně však nepočítala s rozmachem astronomie po vynálezu dalekohledu. Ukázalo se, že obrovské souhvězdí obsahuje značné množství objektů a ve hvězdných mapách se s ním špatně pracuje… V polovině 18. století se proto objevily první návrhy na jeho rozdělení do menších celků. Bájné plavidlo z hvězdných map definitivně zmizelo v roce 1930, kdy Mezinárodní astronomická unie kodifikovala 88 současných souhvězdí, včetně čtveřice vzniklé „rozporcováním“ Lodi Argo.
Přichází astronomické jaro a letní čas
Jarní rovnodennost letos připadá na středeční noc 20. 3. Nastane v 22:58 SEČ. V tento den se Slunce pohybující se po ekliptice dostane do jarního bodu a bude tedy přímo nad rovníkem. V neděli 31. 3. dojde k přechodu středoevropského času SEČ na čas středoevropský letní SELČ. Ve 2:00 SEČ se posunou rafičky hodinek o 1 hodinu dopředu (tj. na 3:00 SELČ).
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. března | 6 h 33 min | 17 h 26 min |
| 15. března | 6 h 03 min | 17 h 48 min |
| 31. března | 6 h 29 min | 19 h 13 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Ryb, 20. března ve 23:58 SELČ vstoupí do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 6. března | 6 h 40 min | 17 h 21 min |
| První čtvrt | 14. března | 10 h 07 min | 1 h 08 min |
| Úplněk | 21. března | 18 h 34 min | 6 h 25 min |
| Poslední čtvrt | 28. března | 1 h 42 min | 10 h 15 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný na počátku březnanízko nad západem
- Venuše – viditelná ráno nízko nadjihovýchodem
- Mars – viditelný v první polovině noci nad západem
- Jupiter – viditelný ráno nad jihem
- Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
- Uran – viditelný v první půli březnanad západem
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 1. až 3. března – seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu a Venuše na ranní obloze nad jihovýchodem
- 11. března – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi nad západem
- 12. a 13. března – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze
- 18. března – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi (nejblíž si budou kolem půl čtvrté ráno 19. března, kdy je bude dělit cca 1,5°)
- 27. března – setkání Měsíce a Jupitera na ranní obloze nad jihovýchodem (bude je dělit cca 1°)
- 29. března – setkání Měsíce a Saturnu na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (bude je dělit cca 1°)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
