Nikdy jsme nebyli blíž: Sonda Solar Orbiter pořídila první snímky Slunce
Evropská sonda Solar Orbiter má za sebou první blízký průlet kolem Slunce. V rámci příprav otestovala své vědecké přístroje a pořídila první snímky z bezprecedentní vzdálenosti
Evropská meziplanetární sonda Solar Orbiter, na jejímž vybavení se významně podíleli čeští odborníci i firmy, vyrazila na svou pouť ke Slunci letos v únoru. Téměř dvoutunovou sondu vynesla do vesmíru nosná raketa Atlas V 411 v režii United Launch Alliance (ULA). Přestože do startu hlavní části vědecké mise je ještě relativně dlouhá doba (počátek roku 2022), již nyní jsou přístroje sondy v plné pohotovosti. Operátoři mise využili první průlet perihelem, aby otestovali funkčnost vědeckého zařízení včetně teleskopů, které Solar Orbiter nese na své palubě.
Nikdy jsme nebyli blíž
Vědci tak budou mít poprvé k dispozici snímky s lepším rozlišením, než jaké nabízí například observatoř SDO, operující na oběžné dráze blízké Zemi. Blíž než Solar Orbiter se ke Slunci dostala americká sonda Parker Solar Probe, ta ale nenese teleskopy určené k přímému pozorování Slunce.
Solar Orbiter během prvního blízkého průletu dělilo od Slunce 77 milionů kilometrů, tedy přibližně polovina vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. V rámci své mise se v pozdější fázi sonda přiblíží k naší mateřské hvězdě na vzdálenost 42 milionů kilometrů – blíže, než kolik činní vzdálenost mezi Sluncem a Merkurem. Stažení snímků nyní potrvá přibližně týden a zveřejněny mají být v polovině července.
TIP: Mise evropské sondy Solar Orbiter: První snímky ze sluneční pouti
Vedle fotografií ve vysokém rozlišení vědci s napětím očekávají také výstupy z dalších vědeckých přístrojů, které má Solar Orbiter na své palubě. Jde především o čtveřici přístrojů měřících místní podmínky v okolí sondy – zejména pak magnetického pole, nebo částic tvořících sluneční vítr. V případě výstupů z těchto přístrojů lze podle Yannise Zouganelise hovořit téměř o startu ostré vědecké fáze a vědci se těší na opravdu zajímavá zjištění.
