Neznámý mikrokoskos: Příšery z cizích světů okem elektronového mikroskopu
Rastrovací elektronový mikroskop dokáže prostřednictvím pohyblivého svazku elektronů zachytit nepatrné detaily. Titěrný hmyz se proto na výsledných snímcích může jevit jako hrozivé monstrum
Predátor s jedovatým skusem
Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) je aktivním lovcem, jenž svoji oběť zabíjí pomocí jedovatých čelistí – vlastně jde o přeměněné přední končetiny. Tento druh stonožky je 20–35 mm dlouhý a má 15 párů nohou. (foto: Profimedia)
Krasavice v krajkovém závoji
Síťnatky jsou početnou skupinou hmyzu z řádu polokřídlých (Hemiptera), na světě žije pravděpodobně kolem 2 000 druhů. Většinou jsou kolem 3 mm velké a i při této velikosti jsou zřetelně síťkované nebo krajkovité. Na snímku jeden z druhů síťnatek bez konkrétního určení. (foto: Profimedia)
Bojovníci s prostředím
Mravenci žijí prakticky všude na Zemi, snad jen s výjimkou těch nejpustších a nejchladnějších oblastí. Díky sociálnímu způsobu života jsou vůbec nejhojnějším hmyzem na Zemi a i jejich druhová variabilita je velmi bohatá. Na světě je známo kolem 12 500 mravenčích druhů. Na snímku blíže neurčeného mravence jsou krásně vidět barevně odlišené složené oči, tykadla i mohutná kusadla. (foto: Profimedia)
Konzervativní nosatci
Nosatcovití (Curculionidae) jsou často považováni za nejpočetnější čeleď brouků s více než 40 000 popsaných druhů. Ve skutečnosti ještě více druhů obsahují čeledi lumkovitých (Ichneumonidae) a drabčíkovitých (Staphylinidae) – v obou případech kolem 60 000 druhů. Výrazným znakem nosatců je dlouhý nos s malými tykadly. Jsou téměř výhradně býložraví a často žijí pouze na jednom hostitelském druhu. Na snímku jeden z druhů nosatců bez konkrétního určení. (foto: Profimedia)
