Nevyrovnaný Caesar: Krutý levoboček Rudolfa II.

O osudech většiny jeho dětí se toho vědělo velmi málo – tedy s výjimkou šíleného vraha Julia

16.08.2016 - Tomáš Sterneck



Po prvních dvou desetiletích života, která don Julius strávil převážně v Praze, měl podniknout kavalírskou cestu do německých oblastí Svaté říše římské a do Francie. Z plánu však sešlo, protože ještě než se výprava mohla uskutečnit, začaly se u mladíka projevovat příznaky duševní nevyrovnanosti. Koncem roku 1605 ho raději poslali do Českého Krumlova.

Krvavý masopust

Zde se našla jedna místní rodina, která s Juliem udržovala užší přátelské vztahy. V jejím čele stál krumlovský lazebník Zikmund Pichler, otec tehdy asi šestnáctileté Markéty zvané Mušle, jíž habsburský levoboček začal nadbíhat. Na sklonku roku 1607 přepadl Julia záchvat zuřivosti, při němž Markétu zbil a pobodal. Není se co divit, že ji od té doby Pichlerovi před Juliem úzkostlivě skrývali. Ten však nechal Zikmunda uvěznit, hrozil mu oběšením a současně vyvíjel nevybíravý nátlak na jeho ženu. Ta mu nakonec Mušli o masopustní neděli 17. února 1608 přivedla. V pondělí don Julius přes den popíjel víno. Alkoholové opojení stupňovalo jeho agresivitu, kterou si nejprve vybil na sluhovi, jehož poranil dýkou. Napadenému se naštěstí podařilo útok odrazit a uprchnout, to však šílence ještě více rozzuřilo. Vrhl se na Markétu a začal ji bodat a sekat do hlavy i břicha. Jeho řádění trvalo asi tři hodiny. Pak přikázal služebníkům, aby posbírali kusy zohaveného těla, zabalili je do prostěradla a odnesli z místnosti.

Nikdo si jej netroufal zatknout, dokud po několika týdnech nepřijeli císařští komisaři. Ti rozhodli o jeho internaci v jedné ze zámeckých komnat. Juliovo šílenství se dále stupňovalo. Přes mříže pokřikoval na lidi a ukazoval jim své nahé tělo. Později ucpal otvor záchodu, takže se z komnaty linul nesnesitelný zápach. Tělo nemocného mladíka se pokrylo boláky. Navzdory veškeré péči se ale Juliův zdravotní stav dále horšil. Vředy z jeho kůže nemizely, navíc jej sužovaly otoky dolní části těla a posléze i dýchací potíže. Večer 25. června 1609 zemřel. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 12/2013

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci