Nekonečně dlouhé opevnění: Co podnítilo stavbu Velké čínské zdi?

Velká čínská zeď nikdy nebyla zcela jednolitá. Za vlády Prvního císaře z dynastie Čchin, který dal kolem roku 210 př. n. l. pokyn k její stavbě, šlo hlavně o to propojit už existující opevněné úseky z časů velkých válek v 5. až 3. století př. n. l. Tyto valy se navíc táhly mnohem severněji a dnes z nich mnoho nezbylo. 

V budování probíhalo i v dynastii Chan v 1. století př. n. a poté až za říše Ťin ve 12. století. Ani tato novější linie nekopíruje dnešní umístění hradeb. Komplex, jak jej známe, vytvořili až vládcové dynastie Ming mezi roky 1473 až 1620. Dohromady však šlo až o 16 různých linií a celý systém měl na délku 21 tisíc kilometrů – kdybyste jej vyrovnali a postavili po celé délce rovníku, obepnul by celou planetu a ještě by kus zbylo.

Kameny, hlína i vařená rýže

Jak zeď vznikala? V jejích počátcích se vytvořilo pevné jádro – hlína se po tenkých vrstvách udusávala do připraveného bednění. Výsledek se poté obezdil kamennými kvádry z vápence či žuly. Později se začalo pracovat s pálenými cihlami. Legendy tvrdí, že do malty se přidávaly rozemleté lidské kosti a proto je tak pevná. Reálnější je, že se pro zpevnění malty užívala vařená rýže – ideálně prý měla tvořit 3 % hmoty. 

Uvnitř valů se nacházely i spojovací chodby a skrytá skladiště. U paty mívají hradby kolem sedmi až osmi metrů, na hřebeni ve výšce šesti až deseti metrů je rozpětí zhruba pěti metrů - vedle sebe tak mohlo pochodovat až šest mužů. Pozorovací a signální věže jsou zbudovány vždy po několika stovkách metrů – na dostřel dvou šípů – a po celé rozloze je jich kolem dvaceti pěti tisíc. A samozřejmě - jako všude existují i výjimky a v hůře dostupných oblastech mohly být věže od sebe položeny i několik kilometrů daleko. O něco větší vzdálenosti jsou i mezi pevnostmi s kasárnami pro vojáky a skladišti zbraní a munice.

Promyšlená obrana

Impulsem k opevňování země a stavbě pevností byly nájezdy kočovných kmenů Siungnuů. Tehdy šlo jen o šestimetrové valy z udusané hlíny prokládané rákosem a zaštítěné zábranami z naostřených dřevěných kůlů.

TIP: Od Číny po východ Evropy: Proč zanikla mocná Mongolská říše

Dva tisíce let staré záznamy uvádějí, že v případě, když obránci zdi spatřili skupinu nájezdníků, měli praporky či kouřovými znameními signalizovat jejich množství. Například tři praporky znamenaly dvě stovky jezdců, zapálená hranice dvě tisícovky. Na zdi mělo sloužit na 750 tisíc vojáků - tedy zhruba 101 mužů na jeden kilometr. Za dynastie Ming bojovali hlavně s Mongoly a válečníky z Mandžuska.