Nejúspěšnější němečtí důstojníci operace Barbarossa: Heinz Guderian

Skupina armád Jih se dokázala nejvíce ze všech armádních uskupení přiblížit dosažení cílů operace Barbarossa. Překonala Dněpr, obsadila většinu důležitých center Ukrajiny a prakticky neutralizovala Krym. Její muži zabili téměř 1 000 000 sovětských vojáků a více než 1 000 000 dalších zajali. K posledně jmenovanému úspěchu výrazně přispěl generál tankových vojsk Heinz Guderian, ačkoliv spadal pod skupinu armád Střed a na jih si jen „odskočil“ na Hitlerův rozkaz.

Mistr kleští

Guderian patřil k propagátorům tanků už od počátku 20. let, kdy působil v oddělení motorizované přepravy. Snažil se nadřízené přesvědčit, že motorizované jednotky by neměly pouze převážet materiál, ale také bojovat. Dlouho narážel na nepochopení, na lepší časy se začalo blýskat až počátkem 30. let s Hitlerovou podporou. Zejména díky Guderianovi vznikly v roce 1935 první tankové divize Wehrmachtu a on sám byl o tři roky později povýšen na generála tankových vojsk.

Při zahájení polského tažení v září 1939 Guderian velel armádnímu sboru složenému z motorizované pěchoty a tanků. Nekompromisním postupem prokázal význam tanků v moderní válce. Obdobně úspěšně si vedl i ve Francii, kde jen s nevolí nesl opakované rozkazy zpomalit a čekat na pomalejší pěchotu. Přes rostoucí neshody s Hitlerem dostal Guderian důvěru také při tažení na východ. V operaci Barbarossa velel 2. tankové skupině zahrnující tři tankové sbory.

Nejvíce zajatců

Při úderu na běloruské území Guderianovy tanky zafungovaly přesně podle jeho představ – jako polovina obrovských kleští při mohutném obkličovacím manévru. Druhou polovinu pasti vytvořila 3. tanková skupina generála Hotha.

Po pouhých pěti dnech od zahájení útoku na SSSR se obě skupiny setkaly východně od Minsku a vytvořily obrovskou kapsu, v níž uvázlo přes 300 000 rudoarmějců. Ani tento úspěch však nepřinesl největší počet zajatců, na jejichž kapitulaci se Guderian podílel. Ačkoliv sám generál – stejně jako mnozí jiní – považoval za hlavní cíl Moskvu, musel se podvolit rozkazu a s tankovou skupinou se přesunout ke Kyjevu – bráně k ukrajinskému průmyslu a zemědělství.

Dokázal zopakovat brilantní obchvat nepřítele, když druhou část kleští tentokrát tvořila 1. tanková skupina generálplukovníka von Kleista. Obě uskupení odolala sovětským pokusům o protiútok a v polovině září 1941 kyjevský kotel uzavřela.

Údaje o počtu zajatců se liší, zřejmě se však jedná o více než 650 000. Navíc se Němci zmocnili 3 700 děl a téměř 900 obrněných vozidel.

Guderianovo štěstí se vyčerpalo v říjnu, kdy sice dokázal brilantně rozvinout své síly směrem na Tulu, Orel a Moskvu, avšak počasí a sílící odpor Rudé armády jeho tanky zastavily. Zdržení u Kyjeva se ukázalo být osudným.