Záhadná trpasličí galaxie: Následky 360 milionů let staré kosmické kolize

Zlatý mlhavý ovál dominující střední části tohoto snímku je eliptická galaxie NGC 5291, která leží ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let od nás a na obloze se nachází v souhvězdí Kentaura. Před zhruba 360 miliony lety se tato galaxie účastnila dramatické kolize, při které se jiná galaxie vysokou rychlostí přiblížila k jejímu jádru. Přitom došlo k vyvržení mohutných proudů plynu, které se v nedalekém kosmickém okolí následně seskupily do prstence obepínajícího galaxii.  

Hmota v tomto prstenci postupně vytvořila desítky oblastí s probíhajícím vznikem hvězd a několik trpasličích galaxií, které jsou na snímku zachyceny jako modro-bílé oblasti rozptýlené kolem NGC 5291. Nejhmotnější a nejzářivější shluk hmoty napravo od NGC 5291 je jednou z těchto trpasličích galaxií a nese označení NGC 5292N.

Encyklopedie vzniku galaxií

Předpokládá se, že naše Galaxie, stejně jako všechny velké galaxie, vznikla postupným sléváním menších trpasličích galaxií na počátku vývoje vesmíru. Tyto drobné galaxie, pokud nějaké přežily osamoceně až do současnosti, musejí dnes obsahovat mnoho mimořádně starých hvězd. 

Zdá se však, že NGC 5291 žádné staré hvězdy neobsahuje. Detailní pozorování provedená pomocí spektrografu MUSE rovněž odhalila, že vnější části této galaxie vykazují vlastnosti naopak typické pro oblasti s probíhajícím vznikem nových hvězd. To ale současné modely nepředpovídají. Astronomové se proto domnívají, že tyto neobvyklé vlastnosti mohou být důsledkem kolizí oblaků plynu v této oblasti.  

NGC 5291N však zdaleka nevypadá jako typická trpasličí galaxie, místo toho má řadu vlastností shodných se shluky, které nacházíme v mnoha galaxiích s probíhající hvězdotvorbou ve vzdáleném vesmíru. To z ní dělá v našem blízkém okolí doslova unikátní systém vhodný ke studiu raných galaxií bohatých na plyn, které jsou jinak příliš vzdálené, aby bylo možné je detailně pozorovat současnými přístroji.