Nářek nad zkázou Drážďan: Nejslavnější snímek Richarda Petera
Když se na Drážďany v polovině února 1945 snášelo 3 900 tun bomb z nákladního prostoru více než 1 300 spojeneckých letounů, zbyl z „Florencie na Labi“ jen zlomek historických památek i národní hrdosti obyvatel. Zkázu města se podařilo zachytit fotografovi Richardu Peterovi
Fotografie sochy personifikované Dobroty (Die Gute) nad ruinami Drážďan dodnes připomíná zkázu, která město postihla na konci druhé světové války.
Z 13. na 14. února 1945 na ně zahájili Spojenci sérii náletů, které trvaly do 15. února. Spojenecké bombardéry proměnily město pyšnící se díky množství historických památek titulem „Florencie na Labi“, v ohnivé peklo. O život přišlo podle odhadů na 25 000 obyvatel a centrum saské metropole se proměnilo v ruiny.
Cíl Drážďany
Podle plánu, který vypracovali Američané a Britové na uspíšení konce války, se měla cílem plošných náletů stát strategicky důležitá města. Vedle Berlína či Lipska se tak ve výhledu ocitly i Drážďany, kde se nacházelo několik továren s vojenským materiálem a významný železniční uzel.
První vlna bombardování na ně dopadla kolem desáté večer 13. února. Historické budovy s dřevěnou konstrukcí se rychle ocitly v plamenech. Šíření požáru napomohly i úzké uličky, takže záhy nabyl závratné intenzity. Mnohé obyvatele před zhoubou nedokázaly ochránit ani kryty, do nichž se uchýlili. Kvůli špatné viditelnosti v následujících dvou dnech bylo znemožněno přesné zaměření cílů a série bombardování postihla velkou plochu města. Část posádek při přeletu nad Evropou navíc ztratila orientaci a svůj náklad shodila omylem také na Prahu.
Dobrota a ruiny
Rozsah drážďanské katastrofy se rozhodl zachytit objektivem fotograf Richard Peter (1895–1977). Asi půl roku po bombardování procházel saskou metropolí a nafotil stovky snímků. Nicméně aby dostal na jedinou fotografii zkázu Drážďan, potřeboval pořídit záběr z ptačí perspektivy. To ale nebylo jednoduché, protože mnoho budov leželo v sutinách. Jako zázrakem se však do značné míry uchovala Nová radnice, jejíž věž mu poskytla potřebný výhled.
Snímek, v němž by Peter zachytil sochu znázorňující Dobrotu i ruiny města, ale nebylo snadné pořídit. Nejdříve zhatilo záběr protisvětlo, pak selhala technika. Slavná fotografie tak vznikla teprve napotřetí. Peter ji poprvé uveřejnil ve své knize Dresden – eine Kamera klagt an (Drážďany – fotografická obžaloba), která vyšla roku 1949.
