Náraz obří planetky změnil osu rotace největšího měsíce Sluneční soustavy
Podle japonského planetologa narazilo před čtyřmi miliardami let do Jupiterova Ganymedu těleso o velikosti 300 km a vytvořilo na něm 1 600 km velký kráter. Jupiterův měsíc poté začal rotovat úplně jinak.
Asi před čtyřmi miliardami let zasáhla největší Jupiterův měsíc Ganymed mohutná planetka. Podle planetologa Naoyuki Hiraty z japonské univerzity v Kóbe se v důsledku této srážky významně posunula osa rotace tohoto největšího měsíce Sluneční soustavy.
Gigantická srážka
„Velké Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto jsou všechny velmi zajímavé. Mě ale zaujaly koncentrické vrásy a trhliny kolem jedné oblasti na Ganymedu, které ukazují na náraz gigantického tělesa,“ vysvětluje Hirata. „Už víme, že šlo o dopad před asi čtyřmi miliardami let, doposud ale nebylo jasné, jak silný tento náraz byl a jaké měl následky.“
Stopy po dávném impaktu nejsou pro vědce žádnou novinkou a vědí o nich již od 80. let minulého století. Japonský planetolog si jako první všiml, že místo tohoto předpokládaného dopadu se nachází takřka přesně na poledníku odvrácené strany Ganymedu. Jde tak o místo, které se nachází nejdál od Jupiteru. Coby expert na simulace dopadů vesmírných těles Hirata spočítal, co mohlo způsobit, aby rotace Ganymedu vypadala tak, jak ji známe dnes.
Výpočty japonského vědce naznačují, že se muselo jednat o planetku s průměrem okolo 300 kilometrů, která na Ganymedu vytvořila kráter o velikosti asi 1 400 až 1 600 kilometrů. Jen takto obrovské těleso mohlo vyvolat přesuny rozložení hmoty Ganymedu a posunout jeho osu rotace do nynější polohy. Objekt, který do Ganymedu tehdy narazil, musel být zhruba 20krát větší než těleso, které před 65 miliony let dopadlo do oblasti Yucatánu a ukončilo období druhohor. Podrobnosti výzkumu Naoyuki Hiraty zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.
