Na stopě původce obezity: Za přejídání může specifický protein savců
Savci mají v mozku mechanismus, který nás původně chránil před následky hladovění. Teď kvůli němu tloustneme
I když jsou lidé po dobrém a vydatném obědě, zdaleka ne každý dokáže odmítnout zákusek nebo další dobroty. Prostě si nemůžeme pomoct. Podle nového výzkumu má tato naše slabost pro dobroty a pochoutky, kořeny v mozku. Jak se zdá, jezení kvůli hladu a mlsání dobrot ovládají v mozku dvě různé nervové dráhy.
Když jíme, mozek hlídá, zda už jsme sytí. V okamžiku, kdy už pocit hladu nemáme, tělo přestane vyžadovat další přísun jídla. Mlsání dobrot ale ovládá jiná část mozku a ta často pokračuje v jídle, i když jsme už dávno plní. Vědci teď zjistili, že mlsání do značné míry řídí signální protein nociceptin, který je charakteristický pro mozek savců. To by mohlo vysvětlit, proč mají k tloustnutí sklon právě savci a ne třeba ještěři nebo rejnoci.
TIP: Obezita zabíjí: S nadváhou souvisí 40 procent případů rakoviny v USA
Když badatelé chemicky vypnuli neurony v mozku myší, které produkují nociceptin, myši se přestaly přejídat. Na jejich normální jezení to ale vliv nemělo. Odborníci jsou přesvědčeni, že tento mechanismus přejídání dobrotami původně vznikl z velmi dobrého důvodu. Aby naši předkové zvládali časté hladovění, mlsání v době hojnosti jim zajistilo zásoby na horší časy.
