Morčata nakažená ebolou se podařilo vyléčit pomocí experimentálních protilátek
Britským vědcům se podařilo vyléčit morčata nakažená ebolou. Možná jde o první krůček na cestě k účinnému léku
V Demokratické republice Kongo (DRC) stále řádí epidemie eboly. Od května 2018 zde lékaři evidují téměř 800 nových případů a bezmála 500 úmrtí. Třetina potvrzených případů onemocnění je hlášena u osob mladších 18 let a z toho polovina z nich byla mladší 5 let. Většina případů byla hlášena v městských oblastech, ale vyskytla se onemocnění také ve venkovských oblastech, která obklopují městská centra. Současná epidemie eboly je největší epidemií zaznamenanou v DRC a druhou největší ve světě.
Navzdory všem snahám se nedaří epidemii eboly zastavit. Země je poznamenána dlouhodobou humanitární krizí a nestabilní bezpečnostní situací. Podle WHO existuje riziko dalšího geografického rozšíření nákazy.
Blýskání na lepší časy?
S mírným optimismem proto lékaři přijali zprávu britských vědců, kteří dokázali vyléčit šest pokusných morčat nakažených ebolou, když na ně použili koktejl čtyř lidských protilátek. Tyto protilátky přitom získali od lidí, kteří byli očkováni nedávno vyvinutou experimentální vakcínou proti ebole.
TIP: Úspěch v boji s ebolou. Experimentální vakcína skvěle chrání proti infekci
Objevení účinné léčby eboly by znamenalo ohromující úspěch. Použití lidských protilátek proti ebole je sice na samotném počátku výzkumu a bylo testováno zatím jenom na pár pokusných zvířatech, první výsledky podle vědců ale vypadají zatím slibně.
Jak se šíří ebola?
Pravděpodobným rezervoárem virů Ebola jsou létaví savci z čeledi kaloňovitých. Virus Ebola se přenáší také mezi různými druhy primátů. K nákaze člověka může dojít při manipulaci s infikovaným zvířetem. Přenos z člověka na člověka se uskutečňuje přímým kontaktem s infekčním biologickým materiálem, zejména krví, zvratky, stolicí, močí, tkáněmi, pohlavními sekrety. Možný je i přenos spermatem.
K přenosu nákazy může dojít i nepřímo, kontaktem s kontaminovanými předměty, jehlami a zdravotnickými nástroji, a infekčním aerosolem. Člověk je nakažlivý od počátku klinických příznaků až do rekonvalescence, dokud je virus přítomen v krvi. K infekci může dojít i od zemřelých osob.
Filoviry (Ebola virus) mohou po mnoho dní přežívat v tekutém nebo suchém materiálu. Jsou inaktivovány ozařováním gama, zahříváním po dobu 60 minut při teplotě 60°C nebo po pěti minutách varu. Jsou citlivé na chlornan sodný a další dezinfekční prostředky. Zmrazení nebo chlazení filoviry neinaktivuje.
U více než poloviny pacientů se po jednom týdnu rozvoje onemocnění mohou objevit hemoragické projevy (krvavý průjem, krvácení z nosu, hemateméza, petechie, ekchymóza a prodloužené krvácení z místa aplikace jehlou). U některých pacientů se vyskytují velká vnitřní a vnější krvácení a diseminovaná intravaskulární koagulace. Nemocní ve finálním stádiu umírají pod klinickým obrazem tachypnoe, anurie, hypovolemického šoku a multiorgánového selhání. V závislosti na druhu viru může zemřít 25 až 90 % nemocných.
