Mokrá marsovská epocha mohla být mnohem kratší, než se doposud zdálo
Řada výzkumů z posledních let naznačuje, že v minulosti existovaly na Marsu velké zásoby tekoucí vody. Podle nové studie ale „mokrá marsovská epocha“ mohla trvat mnohem kratší dobu, než jsme si doposud mysleli.
Mars je dnes sice suchou a takřka vyprahlou krajinou, z řady dřívějších zjištění marsovských sond a roverů ale víme, že v minulosti tomu tak nebylo. Existují doklady o existenci dávného oceánu na rudé planetě i o proudících řekách.
Podle nové studie Lonneke Roelofsové z Utrechtské univerzity ale mohla být „mokrá marsovská epocha“ mnohem kratší, než se doposud zdálo. Alespoň část struktur, které na povrchu rudé planety připisujeme tekoucí vodě, mohla podle vědkyně vzniknout jiným způsobem – bez působení kapalné vody.
Méně vody, méně života
Atmosféra Marsu je tvořena z 95 % oxidem uhličitým. Na rudé planetě přitom padají teploty až k –120 °C, což je podle Roelofsové dostatečně nízká teplota k zamrznutí oxidu uhličitého. K následnému přechodu z pevné formy na plynnou může podle vědkyně docházet velmi rychle – i bez mezifáze v podobě kapaliny. Řídká atmosféra rudé planety navíc podle ní může akcelerovat výbušnost celého procesu sublimace a přetvářet tak marsovskou krajinu podobně, jako to činní tekoucí voda.
Aby Lonneke Roelofsová doložila svá tvrzení, simulovala v laboratorní komoře podmínky marsovské krajiny a následně sledovala, jakým způsobem se proces sublimace oxidu uhličitého na krajině podepisuje. Ukázalo se, že sublimace CO₂ vytváří velmi podobné struktury, jaké na Zemi vytváří tekoucí voda. Alespoň část koryt a kanálů, které vědci doposud považovali za pozůstatky říčních toků, tak na rudé planetě vůbec nemusejí souviset s tekoucí vodou.
Vzhledem k tomu, že kapalná voda je považována za důležitou složku potřebnou pro vznik a existenci živých organismů, mohou být zjištění Lonneke Roelofsové špatnou zprávou pro naše snahy o nalezení známek dávného života na Marsu.
