Jakkoliv se to možná zdá překvapivé, diamant nepředstavuje chemicky zvláštní látku. Jde o „pouhý“ uhlík, jenž se může nacházet ve dvou krystalických stavech – buď v amorfní formě, kterou běžně známe jako tuhu, nebo s pevnou krystalickou mřížkou coby diamant.
Diamanty vznikají z amorfní formy za velmi vysokých teplot a tlaků, jaké panují v zemském nitru. Pokud by se tedy ve vesmíru nacházela tělesa o rozměrech planet bohatá na uhlík, pak by v jejich nitrech velmi pravděpodobně existovaly podmínky pro přeměnu uhlíku do podoby diamantu.
TIP: Jak se rodí diamanty: Nezničitelné slzy bohů z nitra Země
Mezi kandidáty patří extrasolární planeta 55 Cancri e v souhvězdí Raka. Objekt s více než osminásobkem hmotnosti Země a přibližně s dvojnásobným poloměrem má všechny předpoklady, aby v jeho nitru vládly pekelné podmínky. Jedna z hypotéz o fyzikálních parametrech exoplanety předpokládá, že ji zhruba ze třetiny tvoří uhlík. V takovém případě by u ní byla přítomnost diamantového jádra nevyhnutelná.
