Měsíc je ideální pro stavbu radioteleskopů: Jejich výstavba je v našich možnostech
Radioteleskopy umístěné na odvrácené straně Měsíce by vědcům mohly přinést odpovědi na řadu palčivých otázek o velmi raném vesmíru
Lidé se po více než půl století vracejí na Měsíc, tentokrát snad na delší dobu než minule. Důvodů je celá řada, od geopolitického hašteření až po průzkum lunárních surovin, které by pro nás mohly být zajímavé. Velmi zajímavý důvod mají astronomové, kteří chtějí využít unikátní podmínky Luny ke stavbě teleskopů, jejichž možnosti by dalece přesahovaly pozemské. Náklady by přitom měly být zvládnutelné.
Jak píše na portálu The Conversation britský planetolog Ian Crawford z Londýnské univerzity, v únoru letošní roku se odehrálo setkání britské Královské společnosti, kde na téma lunární astronomie vystoupila řada předních odborníků. Měsíc je velmi láká především kvůli mimořádně příznivému prostředí pro nízkofrekvenční radioastronomii.
Radiostronomie na Měsíci
Radioastronomové od samotného počátku výzkumu v tomto oboru trpí tím, že pozemská ionosféra účinně blokuje rádiové vlny, jejichž vlnová délka zhruba přesahuje 15 metrů a jsou tím pádem nízkofrekvenční. Na povrch Měsíce se ale tyto vlny dostanou bez potíží. Nejlepší podmínky pro pozorování nízkofrekvenčních rádiových vln se přitom nabízejí na odvrácené straně Měsíce.
Pro astronomy jde o poslední velkou oblast elektromagnetického spektra, kterou ještě důkladně neprozkoumali. Je to pro ně nepochybně stresující, protože zároveň tuší, že právě nízkofrekvenční rádiové vlny mohou nést informace o velmi raném vesmíru, které vědce pochopitelně velice zajímají.
TIP: Obří radioteleskop na odvrácené straně Měsíce? NASA se nevzdává
V době před vznikem prvních galaxií se většina běžné hmoty ve vesmíru vyskytovala v podobě atomů neutrálního vodíku. Tento vodík absorbuje a vyzařuje elektromagnetické záření na vlnové délce 21 centimetrů. V případě záření neutrálního vodíku z velmi raného vesmíru, se ale kvůli rozpínání vesmíru vlnová délka tohoto záření značně prodloužila. V dnešní době jde o rádiové vlny, jejichž vlnová délka je větší než 10-15 metrů. Jediné víceméně dostupné místo, kde bychom toto záření mohli pozorovat, je tak právě odvrácená strana Měsíce.
