Melancholik nebo šílenec? Rozporuplný císař Rudolf II. (2)
Zlom v císařově nemoci nastal v roce 1598, kdy pražský dvůr navštívil bratr Albrecht. Ten se krátce předtím zasnoubil s Isabelou, Rudolfovou odvrženou nápadnicí...
Císaře postihlo hned několik velkých záchvatů vzteku, po nichž upadal do apatie. Tyto stavy se střídaly s opětnými výbuchy zuřivosti. Rudolf se zmítal v duševních útrapách přibližně dva roky.
TIP: Co odstartovalo šílenství císaře alchymistů?
Blázinec na Pražském hradě
A útrpné to bylo i pro jeho okolí. Své dvořany ohrožoval zbraní a kdokoliv se mu pro sebemenší drobnost znelíbil, tomu vyhrožoval tvrdým trestem. Začali se jej obávat i ti, kteří se do té doby hřáli na výsluní jeho přízně. Když se navíc v roce 1600 dozvěděl o sňatku Jindřicha IV. s Marií Medicejskou, kterou mu dříve také nabízeli za manželku, následovalo další období plné záchvatů vzteku. Dokonce napadl dýkou jednoho ze svých rádců, Wolfganga Rumpfa, a vyhnal jej i s dalšími ode dvora. Rudolfovy komnaty neustále hlídala ozbrojená stráž, která na císaře dávala pozor. Několikrát se totiž pokusil o sebevraždu, jednou kordem, podruhé střepy z okenního skla. Nikdo jiný mu v případě návalů vzteku pomoci nemohl, vzhledem k tomu, že vyhnal i své dvorní lékaře. Jeho okolí se začalo obávat o osud celé země. Co když císař uvěří utkvělé představě, že jeho vládu ohrožuje katolická církev? Vyžene i ji? Po delším období vzteku však Rudolf upadl do další apatie.
Tehdy do Prahy přijel jeho zpovědník a současně lékař, který už delší dobu působil u papežského stolce. Zvolil ten nejlepší způsob léčby. Odpoutal Rudolfa od politických záležitostí a přivedl jej ke klidnějším zájmům - jeho sbírkám. Během několika týdnů se jeho stav zlepšil natolik, že se opět ke státnickým otázkám mohl vrátit. Přesto se stihomamu i bludných myšlenek o úkladech vůči své osobě až do konce života nezbavil. Dnešní historici z dochovaných materiálů usuzují, že se u Rudolfa projevila schizofrenie, kterou trpěla jeho matka, dědeček i prababička. Rodinné zatížení tedy bylo skutečně silné. A přešlo ostatně i na Rudolfova levobočka Dona Julia d´Austria.
Neslavná smrt slavného císaře
V poslední fázi života sužovaly Rudolfa velké bolesti. Kvůli onemocnění dnou se pohyboval ztěžka. Při některém z milostných záletů se také nakazil syfilidou a ta nejspíš dostoupila do své poslední, třetí fáze, provázené progresivní paralýzou. Syfilida také do velké míry ovlivnila Rudolfovo duševní zdraví. Právě ona mohla způsobit rozklad jeho osobnosti. Projevuje se totiž paranoidními stavy, vztekem střídaným s apatií či stihomamem. Kromě toho všeho císař své duševní i tělesné neduhy léčil notným množstvím vína, a tak není vyloučeno, že bezprostřední příčinou smrti bylo delirium tremens.
