Matematika ovčích bobků: Kouzlo dávných mankalových her
Toguz korgool, togyzkumalak nebo mankala. Nic vám tyto názvy neříkají? Nebojte se, určitě nejste sami. Jde o různojazyčné názvy skupiny deskových her, které u nás nejsou příliš známé. Oblibu si vydobyly především v Asii a také v Africe
Takzvané mankalové hry mají poměrně dlouhou historii, hrály se už ve starém Egyptě. Prastará hra se v některých zemích, například v Kyrgyzstánu, v Turecku nebo v Kazachstánu, předává z generace na generaci.
Hra pro úplně každého
Ve hře, jejíž provedení je různé, ale většinou vypadá jako soustava mističek a v nich umístěných hracích žetonů (kuliček), prý neexistují hranice ani limity. Podle hráčů potřebujete jen chuť hrát a rozvíjet své logické a matematické myšlení.
„Máme důkazy, že toguz korgool lidé hráli už před více než dvěma tisíci lety. Některé tabulky uchováváme i v historických muzeích,“ říká Kamčibek Kasymov, jenž je prezidentem kyrgyzské federace toguz korgool. „Naším úkolem je hru uchovat a dál šířit, protože je to také dobrý nástroj k posílení přátelství mezi národy. Pro mnohé jiné hry člověk potřebuje sílu nebo je třeba omezen věkem – pro naši hru je třeba jen touha hrát.“
Devět ovčích bobků
Toguz může hrát opravdu každý. Ve světě se každoročně pořádají nejrůznější mezinárodní turnaje, v rámci Kyrgyzstánu je oblíbený například tradiční ženský turnaj v hlavním městě Biškeku.
Název toguz korgool v překladu znamená „9 ovčích bobků“ (v Kazachstánu se hře říká toguz kumalak, tedy „devět oblázků“) a princip hry je podle hráčů velmi jednoduchý. Hraje se na desce, která má dvě řady po devíti důlcích a v každém z nich je na začátku právě devět kuliček. Ty pak hráči podle daných pravidel různě posouvají a sbírají a vítězí ten, který jako první získá 82 kuliček. Hra je pro dva hráče.
Postaru je to nejlepší
V minulosti se místo kuliček používaly vhodně tvarované a velké kameny a hra byla údajně oblíbená hlavně mezi dětmi. „V dobách, kdy neexistovaly žádné školy, se děti musely učit jinak – třeba právě s pomocí těchto deskových her. Rozvíjelo se hlavně logické a strategické myšlení a také paměť,“ tvrdí Kamčibek Kasymov.
Toguzu se také často přezdívá nomádská algebra, protože kromě strategického myšlení je třeba i mnoho matematických výpočtů. Nejen v Kyrgyzstánu se proto snaží deskovou hru propagovat na národní, ale i celosvětové úrovni.
Mladé se pak snaží nalákat třeba i na počítačové a mobilní verze. Podle milovníků toguzu se ale kontaktu s deskou, kuličkami a protivníkem z masa a kostí nic nevyrovná a hraní na prastarých vyřezávaných deskách je tím nejlepším zážitkem.
Stopy v římských lázních
Nejstarší hmatatelné důkazy o mankalových hrách byly objeveny v Izraeli ve městě Gedera. V archeology vykopané římské lázni zde byly nalezeny keramické desky a zářezy do plochých skalních stolů, které pocházejí z doby mezi 2. a 3. stoletím n. l. a jež jsou jen s malou dávkou pochyb právě hracími deskami pro mankalové hry.
TIP: Je libo partičku latrunculi? Tajemství pravidel hry, kterou se bavili staří Římané
Mezi další rané důkazy o hře patří fragmenty keramické desky a několik skalních výřezů nalezených v oblastech Aksumite v Matara (v Eritreji) a Yeha (v Etiopii), které archeologové datují do 6. až 7. století našeho letopočtu. Hru zřejmě zmínil Giyorgis ze Segly, etiopský ortodoxní mnich a autor několika knih, když ve svém textu Tajemství nebe a země ze 14. století píše o hře zvané qarqis, což je termín používaný jak pro mankalu, tak pro etiopské šachy. Mankalové hry byly populární i ve východní Evropě; v západní Evropě se nikdy neuchytily.
