Mars byl kdysi protkaný velkými vodními toky a možná hostil (či stále hostí) i život
Podle chicagských vědců proudily po povrchu Marsu mohutné řeky. Jejich kolegům z římského Národního astrofyzikálního ústavu se zase podařilo potvrdit, že se na rudé planetě skutečně vyskytuje metan
Vše nasvědčuje tomu, že Mars byl kdysi planetou s dostatkem vody. Pak ale vyschl a vědci si stále nejsou jistí, proč k tomu došlo. Stále totiž nevědí, jaké vlastně v dávné minulosti panovalo na Marsu klima. Podle nové studie amerických vědců byl Mars pokrytý proudícími vodními toky ve větší míře a také déle, než jsme si doposud mysleli.
Kde se vzaly řeky na Marsu?
Edwin Kite z University of Chicago a jeho spolupracovníci zpracovali dostupné informace o řekách na Marsu a došli k řadě zajímavých závěrů. Na rudé planetě podle nich v minulosti proudilo velké množství vody. Koryta marťanských řek jsou širší, než koryta dnešních řek na Zemi a pozorujeme je na stovkách míst povrchu Marsu.
Podle vědců je přitom stále záhadou, proč vlastně na Marsu bylo tolik kapalné vody. Dnešní Mars má velice řídkou atmosféru a také ho v porovnání se Zemí mnohem méně ozařuje Slunce. Podle některých údajů byl Mars velice chladný a suchý, dokonce i většinu doby v dávné minulosti. Kite s kolegy se domnívají, že se tehdejší klima na Marsu mohlo rychle přepínat mezi suchými a vlhkými obdobími.
Je metan známkou života?
Nejde ale o jedinou novinku týkající se rudé planety. Vědci z římského Národního astrofyzikálního ústavu poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Výskyt metanu podle vědců dokládají měření z evropské družice Mars Express. Už předtím tento plyn detekovaly přístroje z amerického vozítka Curiosity.
Vědci se zatím neshodnou v tom, jaké je nejpravděpodobnější vysvětlení výskytu metanu na Marsu. Kromě možnosti, že je plyn výsledkem existence živých organismů, a to třeba i v dávné minulosti, totiž může metan vznikat i geologickými procesy. Jedním z nich je například přeměna minerálu olivín, při níž vzniká metan i na Zemi. Dřívější studie například vysvětlovaly přítomnost metanu zeolity – porézními minerály vulkanického původu, které vznikají reakcí takzvaných vulkanických skel, tedy amorfních vulkanických hornin, s vodou.
Metan vědci odhalili pomocí spektrometru, jímž disponuje sonda Mars Express Evropské vesmírné agentury. Ověřit se tak podařilo údaje roveru Curiosity z června 2013, protože Mars Express zaznamenal zvýšené množství metanu jen den poté, co jej odhalily přístroje na povrchu planety.
TIP: Nová pozorování odhalila dávný systém podzemních vod na Marsu
Nyní bude podle autorů studie zásadní odhalit, z jakého zdroje metan pochází. Vysvětlení přitom může už brzy přinést družice Trace Gas Orbiter (TGO) rusko-evropské mise ExoMars. Právě ta totiž může v případě detekování metanu díky svým přístrojům rozlišit, zda plyn pochází z mikrobiálních nebo geologických zdrojů.
