Lurdy po česku: Proč zjevení v Suchém Dole církev zavrhla jako podvod?

Suchý Důl u Police nad Metují představoval až do 90. let 19. století vcelku poklidnou obec. Venkovský život zde snad narušovali pouze poutníci jdoucí z Police nad Metují do Vambeřic, význačného poutního místa na území dnešního Polska, známého také pod označením „slezský Jeruzalém“. Na sklonku 19. století však Suchý Důl, Polici nad Metují i široké okolí obrátila vzhůru nohama údajná mariánská zjevení. Ústřední postavou celého dění se stala Kristina Ringlová (1878–1957), chudé děvče ze Suchého Dolu. 

Podle tradování se Kristina v letech 1892–1895 celkem třiadvacetkrát setkala s Pannou Marií. První ze série zjevení se mělo odehrát dne 10. srpna 1892 odpoledne, kdy dívka vyrazila na houby do Šolcova (dnes Ticháčkova) lesa nad obcí. Jak později vypověděla, tehdy spatřila vysokou, štíhlou ženu s bledým obličejem, celou zahalenou v černém rouchu. Tajemná postava prý po celou dobu budila dojem, jakoby se vznášela, a Kristinu třikrát hlasitě oslovila: „Pozdrav Pán Bůh!“ Dívka však na nic nečekala, vzala nohy na ramena a z lesa zděšeně utekla. K dalšímu zjevení pak údajně došlo na tomtéž místě o dva týdny později (tehdy už si ale Kristina dodala odvahy a ženu vyslechla). Zprávy o událostech se však začaly lavinově šířit až po třetím tradovaném setkání s Pannou Marií v srpnu roku 1892. Tehdy bíle oděná žena údajně požádala, aby byla v lese nad Suchým Dolem uctívána zpěvem a modlitbou růžence.

Rozkvět poutního místa

Na stromech v Šolcově lese se začaly záhy objevovat svaté obrázky, růžence a další devocionálie, které sem přinášeli věřící. Místo se stalo hojně vyhledávaným, jeho popularita navíc ještě vzrostla, když se Anna Klimšová rozhodla využít hlínu z místa tradovaného zjevení k uzdravení své nemocné dcery Anežky a ona se začas vyléčila. Počty poutníků prudce stoupaly a na začátku roku 1893 již k Suchému Dolu mířilo až deset tisíc osob denně. Dosud nevídané množství návštěvníků do kraje samozřejmě přineslo také silnou finanční vzpruhu, místní ubytovací a stravovací zařízení byla pravidelně obsazena. 

Polický pivovar dosáhl v roce 1893 dokonce absolutního vrcholu své produkce. Rovněž vlakové spoje musely být výrazně posíleny, neboť v některé dny přijíždělo až patnáct tisíc poutníků. Nové příležitosti samozřejmě neopomněli využít ani další (nejen místní) podnikatelé, takže cestu z Police nad Metují do Suchého Dolu brzy lemovaly jarmareční boudy. Přímo v Šolcově lese navíc započalo budování křížové cesty a takzvaných růžencových schodů. Ke vzniku slavného poutního místa však stále chyběl jeden důležitý prvek – církevní souhlas.

Kterak četníci rozháněli věřící

Tradovaná suchdolská zjevení měla od počátku početnou základnu příznivců, ale také odpůrců, poukazujících na takřka identickou podobu s událostmi v Lurdech. Hlasitým kritikem se stal především Ludvík Sigismund Bouška, místní kaplan, nadaný básník, výtečný překladatel a ústřední postava hnutí Katolická moderna. Skeptický byl ovšem i nedávno nastolený královéhradecký biskup Edvard Jan Brynych. Prostřednictvím pastýřského listu již v říjnu roku 1893 věřící upozorňoval, že celá záležitost „velice podezřelá jest, a to z mnoha příčin“. Jednoznačný verdikt se však v tomto dopisu ještě neobjevuje; biskup zde „pouze“ připomínal, že tradovaná zjevení dosud nebyla církví prošetřena, takže poutníci prozatím nemají do Šolcova lesa docházet. 

Definitivní tečku za suchdolskými událostmi Brynych učinil až v červenci 1894. Tehdy věřící seznámil s výsledky onoho šetření, podle nichž se v Suchém Dole žádné nevysvětlitelné zjevení neodehrálo: „Zjevy suchodolské měly dle vyznání vyšetřením zjištěným k tomu pomoci, aby se v Polici, městě u Suchodolu ležícího, scházelo mnoho lidí a ti aby tam přinášeli mnoho peněz, aby se tam zmohly obchody a živnosti. Rozumíte mi zajisté. Sama matka Kristiny Ringlové vyznala, že jí ta celá věc vynesla za minulý rok 400 zl.“ 

Hlavní sdělení druhého pastýřského listu je zcela jednoznačné: zjevení Panny Marie v Suchém Dole jsou podvod. Královéhradecký biskup zdejší poutě v létě roku 1894 přísně zakázal, stejně jako jakoukoli podporu či rozšiřování povědomí o takzvaných suchdolských zázracích. Kuriozitou je, že ani tento zákaz zájem věřících zcela neudusal a poutníky v Šolcově lese nakonec museli rozhánět četníci. Několik z nich (včetně Kristiny Ringlové) pak bylo dokonce zatčeno a uvězněno.

Vizionářka potřísněná krví

Ještě v roce 1897 došlo ke zbudování dřevěné kaple v Šolcově lese. Jen o několik let později však tradovaná mariánská zjevení v očích věřících pozbyla veškeré věrohodnosti. Kristina Ringlová totiž byla roku 1902 obviněna a následně odsouzena za vraždu své přítelkyně Anežky Špačkové. Celý případ se dodnes nepodařilo zcela jednoznačně vysvětlit, a pravděpodobně se to již ani nikdy nepodaří. Nejprve se obě dívky v listopadu 1901 vydaly do Vídně a následně se prý rozhodly navštívit slavné rakouské poutní místo Mariazell. Nazpět se však vrátila pouze samotná Kristina. Následujícího roku bylo v houští poblíž cesty do Mariazell objeveno mrtvé tělo mladé dívky, později identifikované jako nezvěstná Anežka Špačková, kterou někdo zastřelil malým revolverem na velmi krátkou vzdálenost. Hlavním podezřelým se okamžitě stala Kristina Ringlová. Ta sice po celou dobu tvrdila, že je nevinná, porotu ale nepřesvědčila a v roce 1903 si před krajským soudem v Olomouci vyslechla rozsudek smrti oběšením, jenž jí byl později zmírněn na patnáct let těžkého žaláře.

Postskriptum

V průběhu let usilovala o předčasné propuštění Kristiny Ringlové z vězení celá řada křesťanských spolků i jednotlivců. Nakonec se dostala na svobodu v srpnu roku 1916. Po svém návratu na Broumovsko se živila pletením a vyšíváním, především však vyvíjela velké úsilí o obnovu kaple i dalších staveb v Šolcově lese. Podzim života pak prožila v Suchém Dole, odkud se přestěhovala do domova důchodců v Hořicích v Podkrkonoší, kde roku 1957 ve věku 79 let zemřela.

TIP: Zázrak z Hřivínova Újezda: Krátce po číhošťském zázraku měla StB další práci 

Dramatické události ze závěru 19. století nad Suchým Dolem doposud připomínají dochované stavby, ale také novodobá kopie původní dřevěné kaple, dokončená a posvěcená v roce 2012. Kdysi zástupy dychtivých lidí navštěvovaný Šolcův les je však dnes zcela poklidným, napůl zapomenutým místem. Stejně jako ona údajná zjevení Panny Marie.