Lunotřesení: Náš Měsíc chladne, zmenšuje se a přitom se třese
Měsíc není tak geologicky mrtvý, jak by se možná zdálo. Jeho povrch praská a dochází tam k poměrně silným otřesům
Měsíc na první pohled vypadá zcela klidný, nehybný a mrtvý. Jak se ale ukazuje, není to úplně pravda. Naše oběžnice postupně chladne a kvůli tomu se pozvolna zmenšuje. Za posledních pár set milionů let se Měsíc smrskl asi o 50 metrů. A takové zmenšování má svoje důsledky.
Když bobule hroznového vína se sesychají do podoby rozinek, vytvářejí se na nich nápadné vrásy. Měsíc je sice bobulím vína podobný, ale na rozdíl od nich nemá pružný povrch. Ve skutečnosti je povrch Měsíce tvrdý a křehký, takže se při smršťování láme a vznikají geologické zlomy, podobně těm na Zemi.
Zlomy na Měsíci jsou aktivní
Thomas Watters z centra Center for Earth and Planetary Studies muzea Smithsonian’s National Air and Space Museum ve Washingtonu a jeho kolegové zjistili, že takto vytvořené zlomy povrchu Měsíce jsou stále aktivní. Měsíc chladne dál a zlomy zřejmě stále občas vyvolají lunotřesení. Otřesy přitom mohou být docela citelné, až kolem 5 stupňů Richterovy škály. Na Zemi takové zemětřesení může způsobovat škody na méně stabilních budovách. V Česku například vědci za posledních 100 let evidují nejsilnější zemětřesení o síle 4,6 Richterovy škály, které postihlo západ Čech v prosinci 1985.
TIP: Jak vznikl měsíční Oceán bouří: Vytvořil jej obří meteorit, nebo vulkanismus?
Ve výzkumu sehrála klíčovou roli data, která získali na Měsíci astronauti misí Apollo. Na povrchu Měsíce umístili seismometry, které mezi lety 1969 až 1977 zaznamenaly celkem 28 lunotřesení, o síle 2 až 5 stupňů Richterovy stupnice. Aktivitu zlomů na Měsíci dokládají i analýzy snímků povrchu Měsíce, které pořídila americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na některých snímcích z oblastí zlomů jsou vidět stopy po nedávných otřesech.