Lidé za sto let vyrostli o více než deset centimetrů: Jak vysocí budou naši potomci?

Po většinu posledních dvou tisíciletí se výška postavy obyvatel Země nijak zvlášť neměnila. V uplynulých dvou stovkách let však prošlo lidstvo metamorfózou, jež nemá v historii obdoby. Příslušníci každé další generace jsou vyšší. Uvedený trend platí celosvětově a je jasně patrný ve všech státech u všech etnik. 

Ve srovnání s našimi předky jsme vyrostli asi o 5 %. Jestliže před sto lety měřili muži globálně v průměru 162 cm, dnes jde o 174 cm. Ženy o století dřív dorůstaly průměrně 151 cm, zatímco v současnosti se jedná o 161 cm.   

Evropští dlouháni

Přírůstky ve výšce populací z různých částí planety se liší. Nejvíc za posledních sto let vyrostli Evropané a obyvatelé centrální Asie – asi o 11 cm. Iránci si za stejnou dobu připsali dokonce 16,5 cm. Nejméně „se zvyšovali“ muži v jižní Asii, jen o 5 cm. A zcela na chvostu zůstávají obyvatelé pacifických Marshallových ostrovů, jejichž výška se změnila pouze o 0,5 cm.  

Celkově se rozdíly ve výšce mužů mezi různými populacemi světa zvětšují. Jestliže před sto lety dělilo příslušníky silného pohlaví vysokých a malých etnik asi 8 cm, dnes už jde o 12 cm. V současnosti jsou nejvyšší muži i ženy v Nizozemsku – muži země tulipánů dorůstají v průměru výšky 183,78 centimetrů a ženy 170,36 centimetrů. 

Více než 180 centimetrů dorůstají muži rovnou ve dvacítce zemí – s výjimkou karibské Dominiky jde výhradně o Evropany. Také Evropanky patří mezi nevyšší na světě a konkurovat jim v tomto směru mohou jen ženy z Americké Samoy, Cookových ostrovů, Dominiky a polynéského ostrovního státu Niue. Češi i Češky patří mezi nejvyšší na světě – průměrný Čech měří 181,19 cm (6. místo na světě) a průměrná Češka 167,96 cm (8. místo na světě).

Ženy dorovnávají

Pánové mají před dámami v tělesné výšce náskok doslova „od začátku“. Novorození chlapci měří v průměru o něco víc než děvčata. V prvním půlroce života rostou všechny děti „jako z vody“ a zhruba ve třech letech měří dvakrát víc než při příchodu na svět, ale hoši jsou stále o něco vyšší. V osmi letech se však jejich růst přibrzdí, kdežto holčičky rostou intenzivně ještě zhruba další rok. Proto bývají ve věku kolem 11 let asi o 2 cm vyšší než kluci. 

V té době ovšem i jejich růst začne ubírat na tempu, zatímco u chlapců se naopak zrychluje, takže jsou ve 13 letech už zas o něco vyšší než děvčata. Dívky přestávají růst kolem 16 let, kluci pokračují až do 18 roků, kdy mladé slečny převyšují v průměru o 13 cm. 

Genetický strop

Nizozemci představují nejvyšší národ světa, svůj primát ale už dál neupevňují. Naopak, po 150 letech neustálého zvyšování se v posledních dekádách jejich růst zastavil, přičemž důvody nejsou úplně jasné. Tamní děti netrpí podvýživou a zdravotní péče dosahuje vysoké úrovně. Nizozemci mají pro růst zjevně genetické dispozice, uvedený potenciál se však mohl za půldruhého století vyčerpat a obyvatelé země narazili na svůj genetický strop. 

Někteří vědci jsou ovšem přesvědčeni, že se za stagnací skrývá razantní změna životního stylu. Stejně jako jiné národy ekonomicky vyspělých států konzumují Nizozemci vysokokalorické pokrmy a nápoje. Zároveň vedou sedavý život a trpí nedostatkem pohybu. To vše má za následek obezitu a s tím související civilizační choroby, což s sebou nese i omezení růstu. 

Někteří experti na výživu spojovali růst nizozemské populace se značnou konzumací mléka, jež přitom v posledních letech klesá. Nejde však o nijak dramatický propad: V roce 2000 vypil každý obyvatel západoevropského státu v průměru 63 litry mléka, o deset let později „jen“ 60 litrů. Data z posledních let naznačují, že pokles spotřeby mléka Nizozemci do jisté míry „vyvažují“ zvýšenou konzumací mléčných výrobků.  

Zdravější Evropané

Podobný trend je patrný také u dalších ekonomicky vyspělých zemí. Například obyvatelé USA patřili v 19. století k nejvyšším národům světa, ale ve 20. století o výsadní postavení přišli. Podle odborníků to opět souvisí se změnou stravovacích návyků. Bezmála polovinu peněz na jídlo utratí Američané za potraviny snědené mimo domov. Obvykle tak do jejich žaludků padá tzv. junk food, tedy vysoce kalorická strava chudá na vitaminy a vlákninu. K tomu se připojuje problematická dostupnost zdravotní péče pro významnou část tamní populace a velké rozdíly v ekonomickém zázemí. Vše popsané vedlo k tomu, že byli Evropané ve 20. století zdravější než lidé ve Spojených státech a v růstu je předhonili. Průměrný Američan dnes měří 176,94 cm (47. místo na světě) a průměrná Američanka 163,31 cm (57. místo na světě).

Ještě zamotanější situace panuje v subsaharské Africe, kde průměrná výška mužů i žen od roku 1970 dokonce poklesla, a to navzdory zlepšení zdravotního stavu dětí. Vědci mají pro uvedený paradox dost smutné vysvětlení: Podvyživené děti, jež se podaří zachránit před smrtí hladem, už totiž růstový dluh nedoženou.

Jaký vliv má jídelníček?

Tělesnou výšku ovlivňují dědičnost, výživa a zdravotní stav. Genetické pozadí je v současnosti víceméně stabilní a evolucí se mění jen velmi pomalu. Za poměrně rychlé změny v tělesné výšce, pozorované v posledních dvou staletích, tudíž do značné míry mohou výživa a zdravotní stav, tvořící spojené nádoby. 

Obecně platí, že potraviny živočišného původu jsou na důležité živiny bohatší než potraviny původu rostlinného, a v řadě zemí třetího světa lze jasně rozeznat spojitost mezi tělesnou výškou populace a skladbou jídelníčku. Na Madagaskaru připadá na živočišné bílkoviny necelá desetina celkové energie z potravy a muži tam v průměru měří 165,16 cm. V Botswaně pokrývají proteiny živočišného původu energii přijatou s potravou z 12,5 % a tamní pánové jsou průměrně o 8 cm vyšší než jejich protějšky na Madagaskaru. 

Pozitivní vliv živočišné stravy je patrný rovněž u ekonomicky vyspělých zemí. Například Nizozemsko a Jižní Korea patří mezi státy s vysokou životní úrovní, přesto jsou Nizozemci v průměru o více než 8 cm vyšší. Roli zřejmě hrají konzumované potraviny – obyvatelé první zmíněné země totiž jedí živočišné a rostlinné bílkoviny v poměru 2,16 : 1, zatímco u Korejců jde o 0,69 : 1.

Zdravotní péče hraje prim

Dosáhnout adekvátního přísunu bílkovin, když v jídelníčku převažují potraviny rostlinného původu, není nemožné – ale ani snadné. Chce to správně zkombinovat cereálie, luštěniny a olejniny. Vegetariáni či vegani s tím mohou mít problém, a obzvlášť obtížné je pokrýt takovým režimem nároky na zdravý růst malých dětí. Při zanedbání výživy nebo při nevhodně poskládané veganské dietě může dítě trpět podvýživou i v ekonomicky rozvinuté společnosti. 

Význam zdravotní péče pro růst populace dokládá porovnání Jemenu a Nizozemska: V první uvedené zemi se na ni vynakládá kolem 1 400 dolarů na obyvatele za rok, což představuje 3,7 % hrubého domácího produktu. V Nizozemsku jde o 5 200 dolarů a 9,2 % HDP. Zátěž chorobami je tudíž u Jemenců především v dětském věku významně větší, čemuž odpovídá i jejich růst. Nizozemci jsou v průměru o 13 % vyšší. 

Co na to geny?

O důležitosti životních podmínek, jídelníčku a zdravotní péče svědčí i růst lidí, kteří přesídlili do nového prostředí. Například děti mexických imigrantů narozené v USA přerůstají rodiče mnohem víc než potomci Mexičanů, kteří zůstali ve vlasti. Podobně byl už před druhou světovou válkou pozorován nápadně vyšší vzrůst u dětí, jež se narodily Japoncům přestěhovaným na Havaj. Názorný příklad nabízí také vznik Severní a Jižní Koreje: Zatímco Jihokorejcům přibylo od rozdělení země na tělesné výšce průměrně 3,8 cm, jejich protějškům pouze 0,8 cm.

Neznamená to, že by dědičnost hrála zanedbatelnou roli. Genetici dnes u člověka znají asi 700 vloh, jež se na dispozicích k růstu podílejí, a některým etnikům je dala příroda do vínku zjevně vrchovatou měrou. Například Bosna a Hercegovina patří k nejchudším zemím v Evropě, takže průměrnou výšku tamních mužů 182,47 cm rozhodně nelze přičítat ekonomickému blahobytu a vynikající zdravotní péči. Jídelníček zahrnující živočišné a rostlinné bílkoviny v poměru 0,33 : 1 je dokonce chudší než na Madagaskaru, kde jsou pánové téměř o 20 cm nižší.