Lidé z maringotek: Jak vypadaly začátky našeho nejslavnějšího cirkusu?

Antonín Kludský se protloukal od vesnice k vesnici jako mnoho jiných komediantů. Vystupoval s několika pimprlaty a akrobacií na provaze. Později si pořídil ještě opičku a papouška, časem i další zvířata. A v roce 1864 si splnil sen: koupil si svou první slonici. Ta mu ale během zimy uhynula. Kromě velké finanční ztráty to Antonínovi přineslo i ponaučení, že pro exotická zvířata potřebuje i odborné chovatelské znalosti. 

Jeho menažerie, jak se tehdy říkalo zvěřinci u cirkusu, se pomalu rozrůstala. Brzy ji už Kludský ohlašoval coby největší v Království českém: měl až 50 dravých šelem a předváděl s nimi drezérská vystoupení přímo v klecích. Zájem publika posilovaly také senzační zprávy o nebezpečném krocení zvířat. Stejně rychle jako zvěřinec, se rozrůstala i Kludského rodina. Měl dvacet jedna synů, skoro všichni zůstali věrni cirkusu. 

Když se jeho nástupce v čele dynastie Antonín Kludský mladší chtěl na své vlastní svatbě v roce 1891 předvést před hosty, uspořádal pro ně vystoupení se lvy. Nevěsta seděla v první řadě. Jenže parádní číslo skončilo tragédií. Všech pět lvů napadlo Antonína přímo v kleci a roztrhali ho na kusy. Zvířata nejspíš zneklidnil ruch, množství lidí a výrazné pachy. Celou rodinou neštěstí otřáslo a nikdo nechtěl převzít rodinnou štafetu. Zřejmě šlo i o to, že by musel ostatní bratry vyplatit. Antonín starší se ze smrti svého syna nevzpamatoval. Zemřel čtyři roky poté.

Místo celibátu cirkus

Nakonec se vedení ještě téhož roku chopil druhorozený syn Karel (1864–1927). Už pár let předtím na otcovo přání opustil kněžská studia. Velkou lítost prý necítil. Místo o ovečky se začal starat o šelmy. Po náhlé bratrově smrti prodal vše, co měl. Zbylé sourozence částečně vyplatil a slíbil, že zbytek peněz bude splácet. S Karlem vlastně skutečně začíná historie cirkusu Kludský. Začátek ale vypadal spíš jako konec. Pár týdnů po bratrově pohřbu Karel vystupoval v Bratislavě a věřil, že vydělá spoustu peněz. Najednou však onemocněly dvě lvice, zanedlouho koně a pak další a další zvířata. Zvěrolékaři v Bratislavě i v Pešti jen kroutili hlavou. Kludský proto vzal uhynulou lvici a jel s ní za odborníky do Vídně.

Verdikt zněl: vozhřivka! Vysoce nakažlivé onemocnění lichokopytníků je navíc přenosné i na člověka. Co teď? Vybít všechna zvířata? Stejně nejspíš uhynou. V nebezpečí se ale ocitli i lidé. Katastrofa! Když se Karel vrátil zpátky do Bratislavy, na menažerii ho vítal nápis ZAVŘENO. Úřady a telegraf byly rychlejší než on.   

Karel Kludský dostal šílený nápad. Absolutně neproveditelný. A zvlášť v byrokratickém Rakousko-Uhersku. Přesto se ho podařilo uskutečnit! Kdesi v Pešti si vymohl souhlas celou menažerii vydezinfikovat a hlavní předváděcí klec neprodyšně zasklít. Za těchto podmínek mu bylo povoleno na čtrnáct dní vystupovat. A když lhůta uplynula, požádal o další dva týdny. Potřetí už žádat nemusel. Jednak už zvířat zbylo jen pár, ale hlavně menažerie pod sklem přilákala tolik diváků, že za ten měsíc na vstupném vybral  dost peněz nejen na přežití, ale i na nový start.

Po jedné katastrofě další překážky

Po krkolomném a těžkém období epidemie se Karel rozjel do Hannoveru, Alfeldu a Hamburku. Objednal nové maringotky, na dluh koupil další zvířata. Když po návratu své ženě pověděl, kolik splácí, omdlela. A to jí raději řekl jen polovinu částky! Zbytek se dozvěděla, až když ji vzkřísil.

Vyjelo se. Všem trablům ale ještě nebyl konec. Všechny vozy se v italském Meranu po průtrži mračen ocitly až po nápravy v bahně. Řada zvířat uhynula na zápal plic. Když nacvičovali nové číslo se dvanácti vlky, smečka nečekaně srazila drezéra Hauera na kolena. Aby mu zachránil život, Kludský musel osm z nich železnou tyčí zabít. V Mnichově čistič klecí zase jednu neděli špatně zajistil dvířka a lev se dostal ven. Pár lidí si v nastalé panice polámalo končetiny, což byl pro úřady dostatečný důvod, aby Karla Kludského vykázali nejen z města, ale i ze země. Musel se vrátit zpátky do Čech. 

Stalo se to kolem roku 1906. Náhoda tomu chtěla, že jeho bratr Bohumil právě s menší menažerií jezdil po Čechách. Sešli se v Praze a pokračovali společně. Aby si vydělali na zimu, pořádali každý všední den dvě představení. V sobotu pak nejmíň čtyři a v neděli deset i dvanáct! Sám Karel Kludský v každém představení prováděl tři obtížné drezury. Vyčerpal se, skončil v nemocnici, dostal zápal plic. Vypadalo to hodně vážně.

Travič zvířat 

Bohumil nebyl drezér. Čísla se šelmami z programu vypadla, návštěvnost výrazně klesala. Karel leže v nemocnici osm týdnů. Byl by tam ještě pár týdnů zůstal, ale alarmující zprávy z cirkusu ho donutily utéct. Pohádal se s Bohumilem a od té doby zase jezdili každý na vlastní pěst. 

Jenže smůle ani tak nebyl konec: Karlovi náhle začala hynout zvířata. Nejprve někdo otrávil jejich obrovského a výborně vydrezírovaného lva Daniela. Právě toho, který dokonce jezdil na hřbetě koně. Vrcholné číslo a zlatý hřeb programu! A najednou ho našli v koutě s hlavou na prackách. Nespal. Byl mrtvý.

Pak pošla stará kulhavá slonice Nella, o jejíž operaci tříkilogramového nádoru v noze se kdysi psalo ve všech novinách. Za čtrnáct dní zdechla zebra Róza, miláček Karla Kludského, jediná cvičená zebra ve střední Evropě. A posléze přišlo na řadu pět tibetských medvědů. Diagnóza zněla vždycky stejně: otrava arzenem. Nikdy se ale nevyšetřilo, jak se k němu zvířata dostala. Ani ředitel, ani policie se ničeho nedopátrali… 

Karel Kludský byl zoufalý. V cirkuse má traviče. Ale kdo to může být? Nakonec rozhodl tvrdě. Propustil skoro všechny. Zůstal sám – jen s manželkou, syny Karlem, Jindřichem a Rudolfem a starým drezérem Hauerem. 

TIP: Hříšný Moulin Rouge: U zrodu nejslavnějšího kabaretu stál zločinec

Cesta k úspěchu v branži nikdy nebyla jednoduchá. Cirkusová sláva byla odjakživa vykoupená nepředstavitelnou dřinou, příslovečnou božskou trpělivostí, a především mimořádnou odolností vůči všudypřítomným nezdarům, nehodám i tragédiím. Cirkus musel jet dál. Angažovali nové artisty, nakoupili zvířata. Vše se znovu rozjelo naplno. V této době v manéži pravidelně vystupoval i budoucí nejpopulárnější český zápasník Gustav Frištenský. Pro cirkus Kludský přišlo období prosperity...