Laskominy s nožičkami: Stane se Česko hmyzí velmocí?
Moučný červ, potemník nebo cvrček banánový – česká vláda nedávno zařadila zmíněné zástupce na seznam brouků vhodných pro výrobu potravin. Hmyzí pochoutky na pultech supermarketů však nejsou hudbou budoucnosti: Koupit si je zájemci mohou už dnes
Když pohlédneme na pochoutky vyrobené z brouků, možná nejednoho z nás napadne, že jsme si s cvrčky hráli už jako děti, a jíst je proto nikdy nebudeme. Faktem však zůstává, že právě jídla vyrobená z „hmyzích“ surovin představují do budoucna jednu z mála možností, jak přežít v konkurenci miliard hladových krků.
„V roce 2050 už nás tady bude devět miliard… Současný styl výživy moc možností, jak všechny nakrmit, nenabízí. Právě hmyz by mohl být jedním z řešení – je extrémně výživný a jeho chov udržitelný,“ vysvětluje Daniel Vlach, autor konceptu pro výrobu cvrččí mouky.
Cvrčci místo steaku?
Daniel Vlach a jeho obchodní partner Radek Hlušek chtějí mít pro svá vnoučata podle vlastních slov něco do úst, proto vymysleli koncept tak trochu netradičních tyčinek. Jejich start-upová firma je začala vyrábět zhruba před rokem. Unikátnost pochoutky spočívá v tom, že obsahuje cvrččí mouku. Jde o prášek bez chuti, který lze podle Daniela Vlacha přimíchat prakticky do čehokoli. „V našich farmách pěstujeme cvrčky a ty pak následně zpracováváme tak, že je nejprve zchladíme. Tím je uvedeme do přirozené formy spánku, takže netrpí. Pak už je čistě nameleme a vysušíme na velmi jemný prášek,“ popisuje technologii výroby Radek Hlušek.
Levně a udržitelně
V případě mouky z hmyzu bychom se ale neměli nechat zmást její podobou. Prášek totiž tvoří vysušené nadrcené maso, které si zachovává vysoké nutriční hodnoty. Porce jídla z cvrččí mouky tak může nahradit podobné množství bílkovin, jaké obsahuje třeba kuřecí steak.
Značnou devízu „netradičních potravin“ navíc představuje jejich poměrně levná výroba. Produkce jednoho kilogramu hmyzího masa si žádá dvě kila krmení. Na výrobu stejného množství masa kura domácího nebo některých druhů dobytka se ho ale spotřebuje až čtyřikrát tolik. Různé mezinárodní organizace zabývající se výživovou politikou si zmíněný fakt velmi dobře uvědomují a hmyz schvalují stále častěji ke konzumaci na mnoha místech planety, naši republiku nevyjímaje.
Česko – hmyzí velmoc?
Česko koneckonců už dnes představuje jednoho z nejpokročilejších dodavatelů hmyzu, ale zatím jen v podobě krmných přísad pro hospodářská zvířata či rybářských návnad.
Například hmyzí farma Milana Bažanta, která se zabývá produkcí červů i larev potemníka brazilského, funguje už patnáct let. Chov je podle majitele společnosti poměrně nenáročný – stačí dobrá jablka a červíci se množí skoro sami. „Hmyz minimálně zatěžuje životní prostředí. To znamená, že na malé výměře ho můžete produkovat velké množství, čímž získáte velmi kvalitní bílkovinu. Použití krmiv je většinou z domácích zdrojů a nemusí se tak složitě přepravovat nebo nákladně vyrábět,“ popisuje výhody chovu Milan Bažant.
TIP: Mléko vyrobené ze švábů: Výživnější a k nerozeznání od kravského
Narozdíl od jihovýchodní Asie, kde jsou na konzumaci hmyzu zvyklí, si většina Čechů k takovým laskominám cestu bude muset teprve najít. Menu z různých restaurací nicméně naznačují, že například pokrmy z cvrčků začíná mít v oblibě stále více strávníků. Zdaleka se však nemusí jednat jen o cvrčky – na světě existuje víc než 1 900 druhů hmyzu, které bychom mohli v budoucnosti ochutnat.
