Pojem „albedo“ označuje poměr mezi přijatým a odraženým množstvím elektromagnetického záření: Popisuje v podstatě odrazivost povrchů těles a nejčastěji se vyhodnocuje v oboru viditelného záření. Ve Sluneční soustavě existují objekty s vysokým albedem, které bychom označili jako světlé a jejich protějšky s nízkým albedem pak jako tmavé.
Důležitou roli pro albedo daného tělesa hraje přítomnost a čerstvost vodního ledu – vždyť albedo nového sněhu dosahuje asi 90 %. V případě Země se jedná v průměru o necelých 40 % a lokálně je hodnota vyšší v polárních lokalitách a nižší například v oblasti oceánů, které odrážejí asi jen 6 % viditelného záření. Z chemických látek mají největší odrazivost síran barnatý, jenž tvoří i důležitou součást oblíbených interiérových nátěrů. V naší soustavě má nejvyšší známé albedo Saturnův měsíc Enceladus, který odráží téměř 99 % elektromagnetického záření. Probíhá na něm aktivní kryovulkanismus, a jeho povrch tak neustále pokrývá čerstvý sníh.
