Již v roce 1959 dosáhly sovětské automaty Měsíce a další krok představovala přirozeně výprava k blízkým planetám. Jako první se – možná poněkud paradoxně – podařilo dosáhnout Venuše, nikoliv Marsu: v únoru 1961 odstartovala Veněra 1 s cílem proletět kolem druhého člena našeho solárního systému, bohužel však ještě během cesty selhala, a z blízkosti planety tak neodeslala žádná data.
První úspěšnou meziplanetární misí se stal o rok později americký Mariner 2, vyslaný též na průletovou dráhu kolem Venuše. K cíli dorazil v prosinci 1962 a provedl několik unikátních pozorování s vědecky cennými výsledky. Ve stejném roce se Sověti opakovaně pokoušeli dosáhnout Marsu, ale i tam uspěli dříve Američané – konkrétně v červenci 1965 s Marinerem 4.
TIP: Japonská sonda Akacuki vstoupila na oběžnou dráhu Venuše
Další planetární prvenství už však čekalo na Sověty. V březnu 1966 dopadla na povrch Venuše sonda Veněra 3, byť s ní pozemní středisko ztratilo spojení ještě před příletem k cílovému tělesu. Měkké přistání na povrchu pekelné planety zvládlo až pouzdro Veněry 7 v roce 1970.
