Kosmické záření pravděpodobně ovlivňuje seismickou aktivitu Země
Studie týmu polských vědců naznačuje souvislost mezi intenzitou kosmického záření a pozemskými zemětřeseními. Zjištěná data podle vědců vylučují náhodu.
Polští vědci analyzovali data shromážděná pozemskou sítí stanic Neutron Monitor Database, která v reálném čase monitoruje intenzitu dopadajícího kosmického záření a data argentinské observatoře Pierra Augera, sloužící k podobnému účelu. Vědci porovnali údaje za posledních 50 let a ukázalo se, že existuje souvislost mezi intenzitou globální zemské seismické aktivity a změnou intenzity sekundárních částic vytvořených kosmickým zářením.
Sekundární kosmické záření tvoří především elektrony, pozitrony, piony, miony a gama částice a vzniká jako důsledek srážek primárního kosmického záření s molekulami zemské atmosféry. Ta společně s magnetosférou funguje jako štít před kosmickým zářením. Výzkum vědci zveřejnili v odborném časopisu Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics.
Rozhoupané dynamo
Množství shromážděných dat a zjištěná míra korelace podle vědců téměř vylučují, že by mohlo jít o náhodu. Pravděpodobnost, že by šlo o náhodu, vědci odhadují na méně než jednu k miliardě. Vedle korelace mezi mírou kosmického záření a seismickou aktivitou vědci dokázali identifikovat i odpovídající časový rámec – ke zvýšené seismické aktivitě podle nich dochází se zpožděním zhruba dvou týdnů.
„Na první pohled se může zdát existence souvislosti mezi kosmickým zářením a seismickou aktivitou zvláštní. Ve skutečnosti ale má zcela racionální základy,“ uvádí hlavní koordinátor vědeckého projektu CREDO Piotr Homola z Ústavu jaderné fyziky v Krakově. Vědci se domnívají, že podivnou korelaci mezi kosmickým zářením a seismickou aktivitou lze vysvětlit chováním vířivých proudů v kapalném jádru naší planety, které generuje magnetické pole Země. Toto pole, známé také jako magnetosféra, je zodpovědné za vychylování nabitých částic, které tvoří kosmické záření.
TIP: Částicová sprška: Odkud se bere a z čeho se skládá kosmické záření?
Podle polských vědců by velká zemětřesení mohla být spojena s poruchami toku hmoty, která pohání zemské dynamo, což ve svém důsledku ovlivňuje i zemskou magnetosféru. To by následně ovlivnilo schopnost primárních nabitých částic pronikat do atmosféry planety, což by pak mělo dopad na množství sekundárních částic kosmického záření detekovaných na povrchu planety. Pokud se polskou hypotézu podaří potvrdit (jejich studie zatím neprošla nezávislým recenzním řízením), mohlo by to zlepšit naše šance předpovídat silná zemětřesení, při kterých vznikají masivní strukturální škody a umírají lidé.
