Komáři mění stranu: Obávaní šiřitelé malárie se mohou stát nositeli vakcín

Vědci využili komáry coby nositele vakcín. Pozoruhodný přístup sice ukázal velmi dobrou účinnost, v praxi ale nejspíš použitelný nebude.

29.11.2024 - Stanislav Mihulka



Pokud jde o počty lidských úmrtí, jsou komáři nejsmrtonosnějším živočichem na Zemi. Podle statistik amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí byli komáři v roce 2022 odpovědní za 249 milionů infekcí malárie a souvisejících více než 600 000 úmrtí. Boj s tímto obtížným hmyzem je ale i přes enormní snahu zdravotníků a vědců celého světa nesmírně obtížný.

Výzkumný tým, který vedla Meta Roestenbergová z Leidenské univerzity, zvolil opačný přístup. Místo boje s komáry, je vědci využili coby organické nosiče vakcín. Experimenty ukázaly, že komáří očkování vykazuje pozoruhodnou účinnost, dosahující téměř 90 procent. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili v novém čísle odborného časopisu New England Journal of Medicine.

Komáří očkování

Přeměna šiřitele infekce v nosič vakcíny překvapivě nevyžadovala žádné úpravy samotných komárů. Vědci se místo toho zaměřili na původce malárie - parazita Plasmodium falciparum. Toho přenášejí samičky komárů, které příroda vybavila výkonným sacím systémem a koktejlem enzymů, které tlumí zánětlivé reakce a srážení krve v místě sání komára. Při jednou sání mohou infikovaní komáři do lidského těla vpravit až 200 plazmodií, z nichž se v těle hostitele během jednoho týdne stane asi 100 tisíc nemilosrdných parazitů.

Právě schopnost množení parazita si vědci vzali na mušku a genetickou úpravou vytvořili jeho oslabenou verzi. Ta se na rozdíl od „divoké“ plazmodie přestává po šesti dnech v lidském těle množit a naopak začne produkovat antigeny, které vybudí lidský imunitní systém

Účinnost postupu si vědci ověřili na 43 dobrovolnících, z nichž část podstoupila od 15 do 50 bodnutí komárem nesoucím geneticky upraveného parazita. Ani u jednoho z dobrovolníků následně nedošlo k nákaze malárií, což podle vědců potvrzuje bezpečnost zvoleného postupu.

Ve druhé fázi experimentu podstoupili dobrovolníci během 28 dnů tři další návštěvy, během kterých byli vystaveni komářím bodnutím. Na závěr je vědci vystavili komárům, kteří nesli nemodifikované „divoké“ parazity.

Účinné, ale nepoužitelné 

Tři dobrovolníci, kteří jako jediní nebyli vystaveni oslabeným parazitům byli malárií nakaženi. Naopak 89 % dobrovolníků, kteří absolvovali martyrium s upravenými parazity, se nákaze vyhnulo. Skvělou zprávou je i to, že žádný z dobrovolníků nevykazoval kromě obvyklého svědění po komářím bodnutí žádné významné vedlejší účinky.

Výsledky experimentu, které bude ještě nutné ověřit na větším vzorku dobrovolníků, naznačují, že by komáři v budoucnu mohli sloužit jako přirození nositelé vakcín v oblastech zasažených malárií. Mohli by zajistit pravidelné očkování bez nutnosti zdravotnického zázemí, zdravotnického personálu a komplikované logistiky. Úplně jednoduché to ale nebude.

Proces kultivace modifikovaných parazitů a jejich přenos na komáry je bohužel složitý a nákladný a použitá metoda je podle vědců s velkou pravděpodobností použitelná pouze pro malárii. Jako potenciálně problematické se také jeví vypouštění geneticky modifikovaných organismů do přírody.
 


Další články v sekci